Dnes je Homaranismus tématem velkého významu a zájmu širokého spektra publika. Ať už se jedná o osobu, událost, trend nebo historickou událost, Homaranismus upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Tento článek podrobně zkoumá význam a dopad Homaranismus v dnešní společnosti a zdůrazňuje jeho důsledky a vliv na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času zanechal Homaranismus významnou stopu v současném světě a tento článek se snaží do hloubky analyzovat jeho význam.
Jazyk | |
---|---|
Organizace | |
Dějiny | |
Kultura | |
Literatura | |
Úhly pohledu | |
Homaranismus (v esperantu Homaranismo, přibližně „Názor příslušníka lidstva“) je filozofie lidské tolerance a porozumění, vytvořená autorem esperanta L. L. Zamenhofem. Homaranismus je s esperantským hnutím velmi úzce provázán. Původní název byl Hillelismus podle jejího inspirátora.
Zamenhof poprvé svou filozofii popsal kolem roku 1900 a publikoval ji nejprve anonymně v brožurce z roku 1906. Později publikoval přepracovanou verzi v roce 1913 pod názvem Deklarace homaranismu (Deklaracio pri homaranismo).
Homaranismus je založen především na učení Hillela staršího, židovského rabína z 1. století př. n. l. Zamenhof také původně svému filozofickému přesvědčení říkal hillelismus.
Zamenhof vždy považoval esperanto jen za prostředek zlepšení mezilidských vztahů, zejména překlenutí překážek mezi lidmi různé národnosti a náboženského přesvědčení. Samotná Deklarace ale o esperantu nemluví, mluví pouze o „mezinárodním jazyku“.
Filozofie homaranismu je založena na požadavku jednoty mezi národy a náboženstvími, požadavku, aby žádný národ nebyl ve svém postavení zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jinému, požadavku nadřazenosti celku lidstva celku národa. V posledním, neoficiálním odstavci deklarace (tzv. Prireligia artikolo, tedy Článek o náboženství) jsou popsány principy „neutrálního náboženství“.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Homaranismo na anglické Wikipedii.