Hněvkovský tunel II

V dnešním světě se Hněvkovský tunel II stal relevantním tématem velkého zájmu široké veřejnosti. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Hněvkovský tunel II je tématem, které nadále vyvolává diskuse a kontroverze. Od svých počátků až po vývoj v současném světě Hněvkovský tunel II upoutal pozornost akademiků, odborníků, nadšenců a zvědavců. V tomto článku důkladně prozkoumáme všechny aspekty související s Hněvkovský tunel II a nabídneme komplexní a podrobný přehled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti a relevanci v dnešním světě.

Hněvkovský tunel II
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Provozní délka461,85 m
Lokalizace
Souřadnice
Hněvkovský tunel II
Hněvkovský tunel II
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hněvkovský tunel II je dvojkolejný železniční tunel, který se nachází v katastru Hněvkova, součásti města Zábřeh, na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 34,755 – 35,217, mezi stanicí Hoštejn a zastávkou Lupěné. Byl postaven v letech 2005–2006 v rámci výstavby třetího železničního koridoru, kdy nahradil jeden z nevyhovujících úseků trati v údolí Moravské Sázavy. Dán do provozu byl 30. června 2006.[1]

Popis

Tunel prochází pod vrchem Hejnice (403 m n. m.) v Drozdovské vrchovině, která je součástí Zábřežské vrchoviny. Kolem jeho západních, jižních a východních svahů protéká řeka Moravská Sázava. Horninový masív je tvořen krystalinikem převážně paruly, fylity a místně kvarcity a kvarcitické ruly. Kvartérní pokryv tvoří deluviální, fluviální a v menší míře antropogenní sedimenty, jejichž mocnost se pohybovala od cca šesti metrů u východního portálu do méně než metr na strmých svazích.[2][3][4][5]

Tunel je dlouhý 461,85 m a je veden v přímé linii až do km 35,188, pak začíná oblouk o poloměru 1500 m. Výstavba tunelu byla prováděna dvěma způsoby. U portálů jsou úseky hloubené: u vjezdového v délce 4,6 m, u výjezdového 25,25 m. Střední část o délce 432 m je ražena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM), rozpojování horniny bylo provedeno použitím trhacích prací. Dvouplášťové ostění tunelu je tvořeno: primární vrstva je z stříkaného betonu C16/20 se sítí, příhradových nosníků a kotev. Druhá finální vrstva je z monolitického železobetonu C25/30 o minimální tloušťce 350 mm. Na oba portály bezprostředně navazují mosty přes Moravskou Sázavu.[1][5]

Západní portál je tvořen opěrnými zdmi z prostého betonu a je rozčleněn na tři části. Boční zeď rovnoběžná s kolejí, čelní portálová zeď (kolmá na koleje) a zeď, která je souběžná s přístupovou cestou k portálu.[5]

Východní portál je šikmě seříznutý tubus s portálovým věncem. Svahy kolem portálu a nad portálem jsou zajištěny gabionovou zdí.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b Podzemní stavby. www.metroprojekt.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-07-13. 
  2. Nové tunely v úseku Zábřeh – Krasíkov. Silnice Železnice . . Dostupné online. 
  3. Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice . . Dostupné online. 
  4. Optimalizace úseku Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). Dostupné online Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine..
  5. a b c d BROKL, Radek. Sborník příspěvků. Kapitola ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Hněvkovský II., s. 110–116. Železnice . 7. – 8. 11. 2002 . S. 110–116. ČD DDC Optimalizace traťového úseku Zábřeh – Krasíkov, Tunel Hněvkovský II.. Dostupné online. 

Externí odkazy