Hirzo z Klingenbergu

V dnešním světě získal Hirzo z Klingenbergu velký význam v různých oblastech. Jeho dopad se projevil ve společnosti, kultuře, politice, ekonomice a mnoha dalších aspektech každodenního života. Od svých počátků až do současnosti je Hirzo z Klingenbergu předmětem studia, debat a sporů. V tomto článku budeme analyzovat vliv Hirzo z Klingenbergu v současné společnosti a prozkoumáme jeho hlavní charakteristiky, stejně jako výzvy a příležitosti, které představuje. Hirzo z Klingenbergu se stal všudypřítomným fenoménem, ​​který si dnes zaslouží zvláštní pozornost, abychom lépe porozuměli jeho roli.

Hirzo z Klingenbergu
Úmrtí1275
Místo pohřbeníZlatá Koruna
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hirzo z Klingenbergu (narozen v Porýní, zemřel asi 1275), též uváděn jako Hýř, Hircz či Hrz, byl šlechtic, dvořan přemyslovských králů Václava I. a Přemysla Otakara II.

Hirzův náhrobek v klášteře Zlatá Koruna

Život

V letech 1241 a 1248 je na dochovaných listinách jmenován jako mistr královské kuchyně (magister coquinae). Během vzpoury mladého Přemysla zůstal věrný jeho otci Václavovi. Dlouhou dobu byl purkrabím na královském hradě Zvíkově (zvaného také Klingenberg). Pro krále vedl řadu stavebních a lokátorských prací. Nejdůležitější z nich jsou lokace královských měst České Budějovice a Písek a též založení kláštera Zlatá koruna, je mu však přisuzována i řada dalších lokací a budovatelských staveb (u řady z nich však jeho podíl není řádně doložen).

Je pohřben v cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna.

Odkazy

Literatura

  • KUTHAN, Jiří. Zvíkovský purkrabí Hirzo. Příspěvek k dějinám kolonizace jižních Čech. Československý časopis historický 19, 1971, s. 711–725.

Související články


Externí odkazy