Hetepsechemuej
V dnešním světě je Hetepsechemuej opakujícím se tématem, které vyvolává velký zájem a diskusi. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Hetepsechemuej předmětem studia a analýzy akademiků, odborníků i fanoušků. Ať už se jedná o vliv Hetepsechemuej na populární kulturu, jeho význam v moderní historii nebo jeho spojení se současnými problémy, tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Hetepsechemuej a osvětlit jeho význam v současném kontextu. Prostřednictvím podrobné analýzy a kritického náhledu se snažíme nabídnout komplexní pohled na Hetepsechemuej a jeho význam v dnešním světě.
| Hetepsechemuej | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hotepsechemvej,[1] Budžo[1], Boéthos (řecky)[1] | ||||||||||||||
 Kamenná nádoba se serechem Hetepsechemueje | ||||||||||||||
| Doba vlády | 2853/2803–2825/2775 př. n. l. | |||||||||||||
| Rodné jméno |
| |||||||||||||
| Trůnní jméno |
Budžo | |||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||
| Narození | 29. století př. n. l. | |||||||||||||
| Úmrtí | 2825/2775 př. n. l. | |||||||||||||
| Hrobka | jedna z hrobek v Sakkáře[2] | |||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||||||||||
Hetepsechemuej, též Budžo, dle Manehta Boéthos, byl prvním egyptským faraonem 2. dynastie. Vládl přibližně v letech 2853/2803–2825/2775 př. n. l.
Hetepsechemuejovo Horovo[2][3] jméno má doslovný význam „Obě mocnosti jsou usmířeny“[2][3] nebo „Obě mocnosti jsou spokojené“,[3] respektive „Obě mocnosti byly usmířeny“.[1] Je tedy možné, že po pádu 1. dynastie vypukly uvnitř říše boje, které potlačil.[1] Dobové nápisy a různé zdroje informací však o těchto bojích mlčí.[1] Podle historika Manehta byly první dvě dynastie thinidského (cinevského) původu, čili hornoegyptské.[1] Během jeho vlády došlo (pokud je interpretace Manehta správná) k zemětřesení v dolnoegyptské Búbastidě (Pibaste).[1] Hetepsechemuej (spolu s ním i Raneb a Ninecer) uctívali ranou formu slunečního božstva, Achteje, (Boha) na obzoru.[2] Jméno tohoto faraona se zachovalo mj. na „mini královském seznamu“, který byl vyryt na žulové soše Hetepdiefa z období 3. dynastie.[4] Opět spolu se jmény Raneba a Ninecera.[4] V tomto období také vzrůstá význam kultů boha Sopdu a bohyně Bastet.
Hrobka
Skutečná hrobka krále Hetepsechemueje byla nalezena a identifikována u Sakkáry v blízkosti Venisova pyramidového komplexu.[2][5] Poblíž se našly hliněné nádoby s pečetěmi s Hetepsechemuejovým jménem.[1] Nadzemní část hrobky se nedochovala, protože byla odstraněna už za Venise.[2] Je na ní zajímavé to, že se v jejím okolí na rozdíl od hrobek králů 1. dynastie nenašly hroby určené pro královo služebnictvo.[1] Se začátkem 2. dynastie tedy tento barbarský zvyk vymizel.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a králové starého Egypta. Praha: Mladá fronta, 1979. 408 s. S. 133.
- ↑ a b c d e f VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 207.
- ↑ a b c KREJČÍ, Jaromír; MAGDOLEN, Dušan. Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 NEJ ze starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 416 s. ISBN 80-7277-251-1. S. 321. .
- ↑ a b Krejčí, Magdolen, str. 325
- ↑ Krejčí, Magdolen, str. 219
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hetepsechemuej na Wikimedia Commons
