Helsingin Sanomat

Téma Helsingin Sanomat je problém, který v poslední době vyvolal velký zájem a debatu. S rozvojem technologií a změnami ve společnosti se Helsingin Sanomat stal zásadním aspektem, který ovlivňuje různé oblasti našeho života. Na osobní, profesní, společenské a politické úrovni je význam Helsingin Sanomat nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Helsingin Sanomat a analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých kontextech. Toto téma nenechává nikoho lhostejným od svého vzniku až po jeho vývoj, přes své implikace a možné důsledky. Kromě toho se pokusíme osvětlit možná řešení nebo přístupy, které lze proti Helsingin Sanomat přijmout, s cílem nabídnout globální a kompletní vizi této problematiky, která je dnes tak aktuální.

Helsingin Sanomat
Základní informace
Datum založení1889
Jazykfinština
PeriodicitaDenní tisk
Formáttabloid
Země původuFinskoFinsko Finsko
Sídlo redakceHelsinky, Finsko
Náklad365 994 (2011)[1]
Klíčové osoby
MajitelSanoma
VydavatelSanoma Media Finland
ŠéfredaktorMikael Pentikäinen
EditorKaius Niemi (2013–2022)
Odkazy
ISSN0355-2047
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helsingin Sanomat (zkratkou HS) jsou finské noviny vlastněné společností Sanoma. S nákladem 365 994 výtisků[1] a čteností 883 000 čtenářů[2] jsou největšími novinami ve Finsku a všech severských zemích.[3] Jejich webové stránky, které jsou dostupné i v angličtině, jsou na finském internetu druhé nejnavštěvovanější.[4] V roce 2010 se Helsingin Sanomat staly prvními finskými novinami, vydávajícími zprávy i pro iPad.[5]

Helsingin Sanomat v 90. letech silně podporoval vstup do Evropské unie a později i do NATO. Údajně „bylo o vstupu Finska do unie rozhodnuto ve chvíli, kdy Helsingin Sanomat začal psát proevropsky“.[6]

Historie

Předchůdcem dnešního Helsingin Sanomat byl deník Päivälehti, založený roku 1889 a vydávaný až do roku 1904. Mezi jeho zakladateli byli mj. Eero Erkko, Juhani Aho nebo Arvid Järnefelt. Finsko bylo v této době pod ruskou nadvládou a politickou cenzurou. Po vraždě ruského guvernéra Finského velkoknížectví Nikolaje Ivanoviče Bobrikova v červnu 1904 byl o měsíc později Päivälehti zrušen. O rok později byl založen Helsingin Sanomat, jakožto pokračovatel Päivälehti, a 7. července 1904 bylo vydáno první číslo.

S celou historii deníku i jeho vlastnické společnosti Sanoma je úzce spjato jméno rodiny Erkko, jejíž členové byli zakladateli deníku a rovněž i jeho šéfredaktory. Jejich potomci mají dodnes podíl na vlastnictví.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Cirkulace 2011. www.levikintarkastus.fi . . Dostupné v archivu pořízeném dne 13-11-2013. 
  2. ↑ Readers (2011/2012). www.levikintarkastus.fi . . Dostupné v archivu pořízeném dne 16-12-2013. 
  3. ↑ Helsingin Sanomat
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.gallupweb.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-04. 
  5. ↑ Sanoma. www.sanoma.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-28. 
  6. ↑ HEJKALOVÁ, Markéta. Finsko – Stručná historie států. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-207-4. Kapitola Konečně v Evropě, s. 97. 

Související články

Externí odkazy