V současné době má Hel (bohyně) velký význam v různých oblastech a má významný dopad na společnost. Od svého vzniku podnítil Hel (bohyně) četné debaty a úvahy a stal se tématem zájmu akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Jeho vliv sahá od kulturních a ekonomických po politické a environmentální aspekty, což dokazuje jeho význam i dnes. V tomto článku budeme analyzovat dopad Hel (bohyně) a jeho roli při utváření různých scénářů s cílem lépe porozumět jeho aktuálnímu významu.
Hel | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hel je severská bohyně stejnojmenného podsvětí Hel, kde vládne všem mrtvým s výjimkou těch, kteří padli v boji a putují tak do Valhally, kde patří Ódinovi, část padlých však putuje jinam a to do Fólkvangu, Freyjina příbytku. Utonulé stahuje k sobě sítí bohyně Rán.
Hel je dcerou Lokiho a obryně Angrbody, vládkyně Helheimu. K ní přijdou všichni, kdož nezahynou hrdinskou smrtí v boji, tzn. zemřou nemocí nebo stářím. Je napůl bílá a napůl černá, někdy je také popisována jako napůl krásná žena a napůl hnijící mrtvola. Jejími sourozenci jsou vlk Fenrir a had Midgardsorm. Při chůzi neustále hledí k zemi. Jejím sídlem je palác Elvidni („Utrpení“), v němž slouží osm služebníků. Helheim vždy opouští na třínohém koni.