Heidenreich Sedlecký

Dnes je Heidenreich Sedlecký téma, které je v dnešní společnosti velmi aktuální a zajímavé. Stále více lidí se zapojuje a zajímá se o Heidenreich Sedlecký, hledají informace, názory a rady o něm. V tomto článku prozkoumáme téma Heidenreich Sedlecký do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a nabídneme komplexní přístup, který čtenářům umožní lépe porozumět jeho důležitosti a důsledkům. Od svého vzniku až po dnešní dopad je Heidenreich Sedlecký tématem, které nenechává nikoho lhostejným, a doufáme, že prostřednictvím tohoto článku poskytneme širokou a podrobnou vizi, která pomůže obohatit znalosti a porozumění tomuto tématu.

Heidenreich Sedlecký
Narození13. století
Úmrtí23. října 1320
Povolánídiplomat
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Heidenreich Sedlecký (zemřel 23. října 1320) byl opat sedleckého kláštera, významný diplomat své doby. Na místo opata byl zvolen zřejmě v době po bitvě na Moravském poli, během svého úřadu klášteru přidal na významnosti[1] a také se podílel na založení první fundace na Zbraslavi.

Život

Heidenreich, který byl pravděpodobně německé národnosti,[2] se stal jedním z duchovních rádců mladého krále Václava II. a právě ten jej požádal o nový konvent pro královský klášter na Zbraslavi. Do sedmdesátých let 13. století je datován objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem města Kutná Hora. Sedlecký klášter měl z dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z domů, lázní a mlýnů v novém městě. Roku 1304 doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky Albrechta Habsburského, kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas.[3]

Po vraždě posledního přemyslovského krále Václava III. roku 1306 se Heidenreich společně se zbraslavským opatem Konrádem přiklonil ke kandidatuře Albrechtova syna Rudolfa,[4] který se stal prvním Habsburkem vládnoucím českému království. Po Rudolfově nečekaném skonu se cisterciáčtí opaté silně vyhradili proti vládě Jindřicha Korutanského.[5] Heidenreichova účast na politických námluvách s novopečeným římským králem Jindřichem Lucemburským o dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapříčinila útok kutnohorských občanů vyprovokovaný maršálkem Jindřicha Korutanského. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.[3] Ze své opatské funkce opata abdikoval pro nemoc 11. července 1320 ve Zbraslavském klášteře. Zemřel o čtyři měsíce později.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Fundace 12. století. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-617-1. S. 130. Dále jen Fundace 12. století. 
  2. ↑ a b Fundace 12. století, str. 130
  3. ↑ a b Fundace 12. století, str. 108
  4. ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142-1420. Kláštery založené ve 13. a 14. století. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0385-3. S. 190. Dále jen Kláštery založené. 
  5. ↑ Kláštery založené, str. 191

Literatura

  • HYNKOVÁ, Jana. Heidenreich Sedlecký. In: Kateřina Charvátová. 900 LET CISTERCIÁCKÉHO ŘÁDU. Sborník z konference konané 28.–29. 9. 1998 v Břevnovském klášteře v Praze. Praha: Unicornis, 2000. ISBN 80-901587-7-3.

Externí odkazy