V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Heřman z Reichenau. Od svého vzniku až po dnešní vliv vzbuzuje toto téma velký zájem a zvědavost u jedinců všech věkových kategorií. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme zabývat nejrelevantnějšími a nejvýznamnějšími aspekty souvisejícími s Heřman z Reichenau a poskytneme čtenáři široký a obohacující pohled. Stejně tak budeme zkoumat jeho dopad v různých oblastech, od kultury po vědu, včetně jeho významu v současné společnosti. Nakonec se tento článek snaží osvětlit Heřman z Reichenau a jeho význam v dnešním světě.
Blahoslavený Heřman z Reichenau | |
---|---|
![]() | |
mnich | |
Narození | 18. července 1013 Altshausen |
Úmrtí | 24. září 1054 (ve věku 41 let) Reichenau |
Svátek | 25. září |
Rodiče | Wolfrad II Graf von Aleshausen[1] a Hiltrude von Trauchburg und Saulgau[1] |
Státní občanství | Svatá říše římská |
Řád | Řád svatého Benedikta |
Vyznání | křesťanství |
Blahořečen | 1863 (potvrzení kultu) |
Úřady | mnich |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | řeholní oděv |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahoslavený Heřman z Reichenau, známý též jako Hermannus Contractus, německy Hermann der Lahme (18. července 1013 v Altshausenu – 24. září 1054 v klášteře Reichenau) byl středověký kronikář, učenec, básník a skladatel.
Heřman byl syn hraběte Wolfrada II. z Altshausenu. Byl tělesně postižený a celý život byl připoután na vozíku a pouze obtížně mluvil. Roku 1020 vstoupil do kláštera Reichenau, kde působil v době vlády opata Berna přes 30 let jako jeden z největších učenců své doby.
K jeho nejznámějším dílům patří Chronicon, analistické podání světových dějin od Kristova narození do roku 1054, v jejímž vedení pokračoval jeho žák Bertold z Reichenau, který ji dovedl do roku 1080. Heřman se kromě toho věnoval také matematice, astronomii, mechanice a hudbě. Byl nejenom hudebním teoretikem, ale také skladatelem – bývají mu připisovány mariánské antifony Salve Regina a Alma Redemptoris Mater).
V benediktinském řádu je uctíván jako světec, jeho kult potvrdil papež bl. Pius IX. roku 1863. Jeho památka je slavena 25. září.