Dnes zůstává Hanácká kyselka tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důležitosti v historii, jeho vlivu na kulturu nebo jeho aktuálnosti dnes, Hanácká kyselka je i nadále předmětem analýzy, debat a úvah. V průběhu let byl Hanácká kyselka rozsáhle zkoumán a psán, nabízí různé pohledy a přístupy, které umožňují lepší pochopení jeho významu a rozsahu. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších aspektů Hanácká kyselka a zamyslíme se nad jeho důležitostí v našem každodenním životě.
Hanácká kyselka je minerální pramen v obci Horní Moštěnice v okrese Přerov.
První zmínka o kyselce pochází už z roku 1854, kdy v Horní Moštěnici jistá francouzská společnost hledala ložiska černého kamenného uhlí, ale v jednom průzkumném vrtu místo uhlí našla kvalitní pramenitou vodu, jejíž rozbor zjistil obsah nebývalého množství minerálních látek. V roce 1895 měla hanácká kyselka samostatný stánek na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze.[1]
V roce 1921 zde byl vystavěn závod na stáčení limonád, který zaznamenal velký rozmach během druhé světové války a funguje dodnes.
Stáčení probíhá ve dvou provozech - Brodek u Přerova a v Horní Moštěnici, kde je i linka na stáčení do vratných 0,7l lahví. Hanácká kyselka stáčela jako poslední výrobce část své produkce do vratné skleněné lahve o objemu 0,7l. Stáčení do těchto lahví bylo však k 30. dubnu 2014 ukončeno.[2] Nyní tak do těchto lahví už žádný výrobce minerálek v ČR nestáčí.
Majoritním vlastníkem závodu na stáčení minerální vody byla od července 2013 do července 2015 likérka Molinari se 70% podílem a Karlovarské minerální vody a.s. (KMV) se 30% podílem.[3] V červenci 2015 KMV od Molinari majoritní podíl odkoupily.[4]
Má spoustu variací jako např.: citron, pomeranč, malina, jahoda nebo grapefruit.
Kationty | mg/l | Anionty | mg/l |
---|---|---|---|
Na+ | 251 | F– | 2,79 |
K+ | 17,7 | Cl– | 179 |
Li+ | 0,27 | I– | 0,28 |
Mg2+ | 68 | SO42– | 2 |
Ca2+ | 275 | HCO3– | 1454 |