V dnešním světě získala Halové mistrovství Evropy v atletice 2000 nespornou důležitost. S rozvojem technologií a globalizací se Halové mistrovství Evropy v atletice 2000 stal tématem obecného zájmu, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií, kultur a společenských vrstev. Od svého dopadu na společnost až po vliv na ekonomiku, Halové mistrovství Evropy v atletice 2000 je problém, který nezůstane bez povšimnutí na denní bázi. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Halové mistrovství Evropy v atletice 2000, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vývoj v čase. Připojte se k nám na této prohlídce fascinujícím světem Halové mistrovství Evropy v atletice 2000!
Halové mistrovství Evropy v atletice 2000 | |
---|---|
Místo | Gent |
Země | Belgie |
Pořadatel | Evropská atletická asociace |
Datum | 25. února 2000 – 27. února 2000 |
Účast | 557 |
Předchozí | Halové mistrovství Evropy v atletice 1998 |
Následující | Halové mistrovství Evropy v atletice 2002 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
26. Halové mistrovství Evropy v atletice se uskutečnilo ve dnech 25. února – 27. února 2000 v belgickém Gentu. Disciplíny probíhaly v nově zrekonstruované hale Flanders Sporta Arena. Šampionátu se zúčastnilo 549 atletů a atletek ze 44 států Evropy.
Z rozhodnutí rady Evropské atletické asociace (EAA) a se souhlasem Mezinárodní atletické federace (IAAF) nově mohlo do finálových bojů postoupit pouze osm, namísto dvanácti atletů.[1] Ve skoku dalekém, trojskoku a ve vrhu koulí potom měla kompletní finálová osmička k dispozici šest pokusů. Poprvé od roku 1975, kdy se evropský halový šampionát konal v polských Katovicích se v programu opět objevily štafetové závody mužů a žen na 4 × 400 metrů.
O nejhodnotnější výkon se postaral český vícebojař Tomáš Dvořák, který v sedmiboji nasbíral celkově 6 424 bodů, čímž vytvořil nový halový evropský rekord.[2] Ve štafetovém závodě mužů na 4×400 metrů doběhlo původně na prvním místě ruské kvarteto. Jury však Rusy pro vyšlápnutí z dráhy diskvalifikovala a halovými mistry Evropy se stali čeští atleti ve složení Jiří Mužík, Jan Poděbradský, Štěpán Tesařík a Karel Bláha.[3] Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě skončil český koulař Miroslav Menc. O rok později však dostal kvůli dopingu doživotní zákaz startů Ukrajinec Oleksandr Bahač, který původně v Gentu získal zlato. V jeho těle byla při únorové kontrole zjištěna extrémně vysoká koncentrace odpadních látek produkovaných anabolickým steroidem methandienonem.[4] Menc tak dodatečně získal bronzovou medaili.
Českou republiku na tomto šampionátu reprezentovalo 18 českých atletů (12 mužů a 6 žen).
Umístění | Stát | Zlato | Stříbro | Bronz | Celkem |
---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() |
6 | 5 | 4 | 15 |
2. | ![]() |
3 | 2 | 2 | 7 |
3. | ![]() |
2 | 6 | 1 | 9 |
4. | ![]() |
2 | 2 | 2 | 6 |
5. | ![]() |
2 | 2 | 1 | 5 |
6. | ![]() |
2 | 1 | 2 | 5 |
![]() |
2 | 1 | 2 | 5 | |
8. | ![]() |
2 | 1 | 0 | 3 |
9. | ![]() |
1 | 2 | 1 | 4 |
10. | ![]() |
1 | 1 | 1 | 3 |
11. | ![]() |
1 | 1 | 0 | 2 |
12. | ![]() |
1 | 0 | 0 | 1 |
![]() |
1 | 0 | 0 | 1 | |
![]() |
1 | 0 | 0 | 1 | |
![]() |
1 | 0 | 0 | 1 | |
16. | ![]() |
0 | 1 | 2 | 3 |
17. | ![]() |
0 | 1 | 1 | 2 |
![]() |
0 | 1 | 1 | 2 | |
19. | ![]() |
0 | 1 | 0 | 1 |
![]() |
0 | 1 | 0 | 1 | |
21. | ![]() |
0 | 0 | 2 | 2 |
![]() |
0 | 0 | 2 | 2 | |
23. | ![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 | |
![]() |
0 | 0 | 1 | 1 |