Tento článek se bude zabývat problémem Gustavo Gillman, který je dnes velmi důležitý. Gustavo Gillman upoutal pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolal širokou diskusi v různých oblastech. V průběhu let byl Gustavo Gillman předmětem rozsáhlého výzkumu a prošel významnými změnami, což vyvolalo zvýšený zájem o pochopení jeho dopadu a dosahu. V této souvislosti je nezbytné podrobně analyzovat důsledky Gustavo Gillman a jeho vliv v různých kontextech. Tento článek se bude snažit vyčerpávajícím způsobem prozkoumat různé aspekty Gustavo Gillman, ponořit se do jeho nejdůležitějších aspektů a poskytnout komplexní pohled na jeho důležitost v současném panoramatu.
Gustavo Gillman | |
---|---|
Narození | 15. června 1856 Londýn |
Úmrtí | 28. února 1922 (ve věku 65 let) Petrópolis |
Povolání | fotograf, stavební inženýr a železniční inženýr |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Gustavo Gillman Bovet (15. června 1856, Londýn – 28. února 1922, Petrópolis) byl britský stavební inženýr a fotograf. Vyučen ve Velké Británii, v poslední třetině 19. století pracoval ve Španělsku jako důlní inženýr a také při stavbě železnic na jihovýchodě Španělska, zaměstnaný společností Great Southern of Spain Railway Company Limited. Zanechal po sobě bohaté fotografického dědictví, snímky, které pořídil během svého pobytu ve Španělsku.
Narodil se v Londýně v roce 1856[1] v bohaté rodině. Během svého mládí získal komplexní vzdělání, které zahrnovalo oblasti kresby, malby, fotografie a hudby. Učil se až jedenáct jazyků, včetně španělštiny. Později pokračoval ve vyšších studiích v báňském inženýrství a stavebních pracích.
V roce 1876 se sadil ve Španělsku, zpočátku pracoval v hornické oblasti Linares. Později pracoval pro společnost Great Southern of Spain Railway Company Limited (GSSR),[2] zejména při stavbě trati Lorca-Baza.[3] Gillman vyvinul takovou aktivitu, že se stal duší společnosti, až do té míry, že byl v roce 1898 jmenován generálním ředitelem GSSR.[2] V důsledku toho se usadil v obci Águilas, kde měla společnost svůj kanceláře. Ke své cti také navrhl a postavil stavbu Embarcadero del Hornillo, kde se z těžebních vlaků, které jezdily do Águilasu, vykládaly rudy na obchodní lodě.
Gillman, který byl fanouškem fotografie, vytvořil během těchto let řadu portrétů a výtvarných krajinářských snímků provincie Almería[4] a dalších oblastí španělského jihovýchodu. Na jeho fotografiích převládalo téma portrétního stylu, kombinující jak obyčejné lidi, tak aktivity a železniční práce. Jeho fotografická práce vynikala také použitím autochromního barevného procesu kolem let 1907–1908, což byla tehdy nová technika, která byla právě uvedena na trh.[4]
Zemřel v brazilském městě Petrópolis v roce 1922.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustavo Gillman na španělské Wikipedii.