Tento článek se bude zabývat tématem Gustav Mazanec, které v poslední době získalo na relevanci díky svému dopadu na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku upoutal Gustav Mazanec pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolal debaty o jeho důsledcích. Během této analýzy budou prozkoumány různé perspektivy, které existují na Gustav Mazanec, a také její možné krátkodobé a dlouhodobé důsledky. Prostřednictvím komplexního přístupu se budeme snažit nabídnout holistický pohled na Gustav Mazanec a jeho vliv v různých oblastech s cílem poskytnout čtenáři úplnější porozumění tomuto tématu.
Gustav Mazanec | |
---|---|
![]() JUDr. Gustav Mazanec | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1925 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1925 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Kř.-soc. str. lid. ČSL |
Narození | 29. července 1873 Smíchov ![]() |
Úmrtí | 25. prosince 1938 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | spisovatel, advokát, novinář a politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Mazanec (28. července 1873 Smíchov[1] – 25. prosince 1938 Praha[2])[3] byl československý právník, politik a meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.
Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (doktorát roku 1900), poté působil u finanční prokuratury a pak dlouhá léta pracoval jako advokát. Už před první světovou válkou se podílel na katolickém politickém hnutí. Stýkal se s českou Katolickou modernou. Od roku 1908 předsedal Sdružení katolické inteligence, byl spoluzakladatelem revue Meditace. Koncem 90. let 19. století patřil k levému křídlu katolického politického tábora. Roku 1899 byl zvolen do výkonného výboru Křesťansko-sociální strany lidové.[4] Zasedal ve vedení tiskového družstva Nový věk.[5]
V letech 1918-1920 zasedal za Československou stranu lidovou v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[6] Podle údajů k roku 1920 byl profesí radou finanční prokuratury na Smíchově.[7]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do roku 1929.[8]
Ve 30. letech 20. století patřil ke konzervativnímu křídlu strany, které bylo kritické vůči politice Jana Šrámka.[9] Náležel ke stranické pravici kolem Rudolfa Horského a listu Čech, která vystupovala proti provádění pozemkové reformy. Od roku 1924 vydával Naše listy, byl místopředsedou Unie úředníků a zřízenců strany lidové. Ve 30. letech odešel z politické scény.[10]