Gustav Machatý

Dnes se chceme věnovat tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Gustav Machatý je téma, které vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech, od politiky po vědu. Abychom mohli plně prozkoumat tuto problematiku, ponoříme se do jejího původu, jejího dopadu na dnešní společnost a možných řešení, která se navrhují. Gustav Machatý je téma, které se týká nás všech, protože jeho vliv zasahuje do různých aspektů našeho každodenního života. Prostřednictvím tohoto článku hodláme analyzovat a uvažovat o Gustav Machatý, abychom měli jasnější a informovanější vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Gustav Machatý
Narození9. května 1901
Praha-Holešovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. prosince 1963 (ve věku 62 let) nebo 13. prosince 1963 (ve věku 62 let)
Mnichov
Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Povolánífilmový režisér, scenárista, filmový herec, filmový producent, střihač a režisér
Manžel(ka)Maria Ray
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Machatý (9. května 1901 Praha-Holešovice[1] – 14. prosince 1963 Mnichov, Bavorsko, SRN) byl český filmový herec, scenárista, režisér a filmový pedagog.

Stručný životopis

Narodil se v rodině obchodního cestujícího Ottokara Machatého (* 1872) a jeho manželky Johany, rozené Gutmanové (1875–1942).[1] Podle dochovaných policejních přihlášek byl jejich jediné dítě.[2]

U filmu začínal už v době konce první světové války. Přerušil studia na střední škole a pracoval jako filmový rekvizitář.[3] V roce 1918 působil ve vlastní filmové společnosti jako herec, asistent režie, výtvarník a scenárista. Z té doby také pochází jím režírovaný první film Teddy by kouřil, který se do dnešních dob nedochoval. V letech 1920 až 1924 pobýval v USA na studijním pobytu u amerických filmařů. Po návratu do vlasti opakovaně debutoval němým filmem Kreutzerova sonáta z roku 1926, v roce 1928 následoval legendární snímek Erotikon, který se jako vůbec první snímek v našich filmových dějinách systematicky zaměřil na erotiku a lidský sexuální pud. V roce 1931 natočil svůj první zvukový film Ze soboty na neděli, což bylo dílo inspirované literární předlohou od Vítězslava Nezvala. V roce 1932 natočil další film Načeradec král kibiců, který ale nebyl příliš úspěšný. Následoval druhý legendární film Extase, jenž tematicky vycházel z prvního filmu Erotikon. Právě tento film způsobil světovou senzaci a na II. filmovém festivalu v Benátkách sklidil úspěch. Tento film byl na tehdejší společenské poměry značně odvážný a svým způsobem i pobuřující, neboť rakouská herečka Hedy Kieslerová (pozdější americká filmová hvězda Hedy Lamarr) v některých scénách tohoto filmu vystupovala nahá. Sám režisér filmu byl považován za rozporuplnou bytost se značně nestálou a dosti nevyrovnanou povahou, která se promítala jak do jeho režijní práce tak i do jeho osobního života. V roce 1936 odešel do ciziny a střídavě pobýval v Americe, v Itálii v Rakousku, v Československu přestal natáčet zcela. V zahraničí dál natáčel filmy, z nichž patrně nejlepší a nejznámější je film Žárlivost z roku 1945.

Po druhé světové válce se natrvalo usídlil ve Spolkové republice Německo, kde působil jako učitel na filmové škole. Přes všechny umělecké kontroverze a faktické rozpory, které se projevily v jeho filmové tvorbě i v osobním životě, se jedná o průkopnickou osobnost v dějinách nejen českého ale i světového filmu.

Rodinný život

Byl dvakrát ženat, jeho manželkami byly herečky Maria Ray (1904–1951) a Elga Machaty (Helga Marlo).[3]

Filmografie

  • 1919 – Teddy by kouřil
  • 1926 – Kreutzerova sonáta
  • 1927 – Švejk v civilu
  • 1929 – Erotikon
  • 1931 – Ze soboty na neděli
  • 1932 – Extase
  • 1932 – Načeradec král kibiců
  • 1934 – Nocturno
  • 1936 – Baletky
  • 1937 – Born Reckless
  • 1937 – Dobrá země
  • 1937 – Hraběnka Walewská
  • 1937 – Madame X
  • 1938 – Nesprávná cesta
  • 1939 – Mimo zákon
  • 1945 – Žárlivost
  • 1955 – Hledané dítě 312
  • 1955 – Stalo se 20. července

Odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti Holešovice (kostel sv. Antonína)
  2. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Machatý Ottokar
  3. ↑ a b FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, II. díl L-Ř. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-334-3. Kapitola Machatý Gustav, s. 108–109. 

Externí odkazy