V tomto článku bude Granulit analyzován z různých úhlů s cílem ponořit se do jeho relevance a dopadu dnes. Budou se zabývat různými aspekty souvisejícími s Granulit a prozkoumat jeho vliv na společnost, ekonomiku, politiku, kulturu nebo jakoukoli jinou oblast zájmu. Kromě toho budou prezentovány různé pohledy a názory odborníků na dané téma a relevantní údaje, které nám umožní pochopit jeho význam a rozsah jeho vlivu. Podobně budou diskutovány možné výzvy nebo kontroverze spojené s Granulit, přičemž se budou zkoumat možné krátkodobé a dlouhodobé důsledky. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a vyváženou vizi, která umožní čtenáři získat solidní znalosti o Granulit a jeho významu v dnešní době.
Granulit | |
---|---|
Granulit, geopark Albertov | |
Zařazení | Metamorfovaná hornina |
Hlavní minerály | křemen, draselné živce, granáty |
Akcesorie | pyroxeny, amfiboly, kyanit, sillimanit, rutil, spinel |
Textura | jemnozrnná |
Barva | šedá, hnědá až tmavá |
Granulit (bělokámen) je regionálně vzniklá, metamorfovaná hornina, která vzniká při vyšších teplotách a různých tlacích (středních až vysokých) během regionální metamorfózy. Patří do granulitové facie. Velikost zrna se pohybuje od střední po hrubé a barvu mívá granulit nejčastěji hnědošedou až tmavě šedou, popřípadě bílou. Jedná se o těžkou horninu, často s granoblastickou strukturou (většina minerálů vytváří stejně velká zrna, která jsou do sebe zaklesnutá).
Horninu tohoto typu definoval Johann Heinrich Gottlob Justi v roce 1757 a označil ji jako namiester stein (podle Náměšti nad Oslavou), později ji označil jako weisstein[1]; v češtně se lze setkat s názvem bělokámen[2].
Pokud je granulit usměrněný a páskovaný, je označován jako leptit.[3]
V některých jiných jazycích se pod termínem granulit rozumí některé druhy granitů případně jakékoliv horniny granulitové facie.[1]
Granulity mohou vznikat z leukokrátních granitů, kyselých výlevných hornin, případně arkóz (ty potom patří mezi parabřidlice)[4] ve velkém rozmezí tlaků, od středních po vysoké (5 až 12 kbar). Teplota jejich vzniku se pohybuje od 700 do 900 °C, někdy i více. K takovým podmínkám dochází nejčastěji během extrémního zhrubnutí kůry, v kořenových zónách orogénu (hloubka 7 až 45 km), nebo při extrémním přehřátí kůry, např. v důsledku magmatismu pronikajícímu z oblasti svrchního pláště nebo spodní kůry.[5] Granulity mohou vznikat i z bazických hornin, tento typ je označován jako tmavé granulity.
Na povrchu Země se vyskytuje granulit pouze vzácně. Většinou jej lze nalézt buď jako xenolit v magmatických horninách nebo v horských pásmech.
Granulit se skládá především z bezvodých minerálů:
Výjimečně jsou zastoupeny i jiné minerály:
V Českém masivu se nacházejí například v oblasti moldanubika na Šumavě. Ve světě jsou známy ze Saska, okolí měst Roßwein a Penig, Rakouska, kde tvoří celé pohoří Dunkelsteinerwald, ale i ze Skotska či Indie.
Granulity nemají zvláštní využití, někdy jsou používány jako stavební kámen či kamenivo.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Granulit na slovenské Wikipedii.