Gleb Panfilov

V širokém spektru témat, kterými se současná společnost zabývá, vynikl Gleb Panfilov jako téma absolutního významu. Ať už díky svému dopadu na každodenní život lidí, svému vlivu na pracovišti nebo historickému významu, Gleb Panfilov upoutal pozornost širokého publika různého věku a profesí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Gleb Panfilov, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj, s cílem poskytnout globální pohled na toto často diskutované téma.

Gleb Panfilov
Narození21. května 1934
Magnitogorsk
Úmrtí26. srpna 2023 (ve věku 89 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materVyšší kurzy pro scenáristy a režiséry
Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
Povolánífilmový režisér, scenárista a filmový scenárista
ZaměstnavateléVyšší kurzy pro scenáristy a režiséry
Oceněnízasloužilý umělecký pracovník RSFSR (1976)
národní umělec RSFSR (1984)
Státní cena RSFSR bratrů Vasiljevových (1985)
Zlatý medvěd (1987)
Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy (2010)
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
ChoťInna Čurikovová
Webwww.glebpanfilov.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gleb Panfilov (Глеб Анатольевич Панфилов; 21. května 1934 Magnitogorsk – 26. srpna 2023 Moskva) byl ruský filmový režisér. Jeho film Téma vyhrál Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu v roce 1987.

Vystudoval chemii na Uralském polytechnickém institutu.[1] Poté pracoval jako technolog ve sverdlovském závodě na výrobu lékařského vybavení. K filmu se dostal přes zájmovou činnost ve sverdlovském filmovém klubu, k níž ho přivedlo uhranutí Kalatozovovým snímkem Jeřábi táhnou.[1] Nejprve pracoval pro oblastní televizi, pak byl přijat na Gerasimovovu všeruskou státní univerzitu kinematografie, kde studoval nejprve kameru, a kde ho vedl Julij Rajzman.[2] Od roku 1966 byl zaměstnán v Lenfilmu. Debutoval roku 1967 filmem Ohněm se nepřebrodíš. V roce 1978 oslovil Státní výbor pro kinematografii (Goskino) několik režisérů s nabídkou, aby natočili film, v němž by odsoudili emigranty. Zatímco jiní odmítli, Gleb Panfilov přijal s podmínkou, že scénář k filmu napíše sám a se spisovatelem Alexandrem Červinským. Panfilov a Červinský téma snímku posunuli, emigrace se stala jen jedním z motivů a do popředí se dostalo téma konformismu a pocitu uvíznutí v sovětské realitě. Snímek byl v srpnu 1979 promítnut úzkému okruhu diváků na Moskevském festivalu. Cenzura rychle pochopila a film zamířil ihned po festivalu do trezoru. Premiéru tak měl až v červnu 1986, v časech Gorbačovovy perestrojky. Nakonec triumfoval i na Berlinale a stal se Panfilovovým nejslavnějším dílem. Jeho film Mať (1989) dostal cenu za umělecký přínos na festivalu v Cannes a byl nominován na Evropské filmové ceny.[3] Po pádu komunismu založil vlastní filmové studio Vera a v něm několikrát zpracoval téma totalitní mašinérie a gulagu – podle scénáře Alexandra Solženicyna natočil desetidílný seriál V kruhu prvním. Adaptoval též Solženicynovu knihu Jeden den Ivana Děnisoviče.

Jeho manželkou byla ruská herečka Inna Čurikovová, v českém prostředí známá především díky roli Marfuši ve filmové pohádce Mrazík.[4]

Reference

  1. ↑ a b MONACO, James. The Encyclopedia of Film. : Perigee Books 626 s. Dostupné online. ISBN 978-0-399-51604-7. (anglicky) Google-Books-ID: kqcYAQAAIAAJ. 
  2. ↑ Zemřel ruský režisér Panfilov, manžel herečky, která ztvárnila Marfušu. Aktuálně.cz . Economia, 2023-08-26 . Dostupné online. 
  3. ↑ Unterm Strich. Die Tageszeitung: taz. 1990-10-01, s. 16. Dostupné online . ISSN 0931-9085. (německy) 
  4. ↑ Zemřel ruský režisér Panfilov, manžel herečky, která ztvárnila Marfušu. iDNES.cz . 2023-08-27 . Dostupné online. 

Externí odkazy