V oblasti Gideon Ståhlberg roste zájem o pochopení jejího dopadu na různé aspekty společnosti. Od svého vlivu na ekonomiku až po účinky na zdraví a pohodu, Gideon Ståhlberg hraje klíčovou roli v našem každodenním životě. S rozvojem technologií a globalizací se důležitost porozumění a analýzy Gideon Ståhlberg stává stále aktuálnější. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Gideon Ståhlberg, pokrývající vše od jeho počátků až po budoucí důsledky. Kromě toho prozkoumáme nedávný výzkum a názory odborníků v této oblasti s cílem osvětlit toto rozmanité a složité téma.
Gideon Ståhlberg | |
---|---|
![]() Gideon Ståhlberg (1961) | |
Narození | 26. ledna 1908 Surte |
Úmrtí | 26. května 1967 (ve věku 59 let) Petrohrad |
Tituly | mezinárodní velmistr (1950) a mezinárodní rozhodčí (1951) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anders Gideon Tom Ståhlberg (26. ledna 1908 Surte – 26. května 1967 Leningrad) byl švédský šachista.
Studoval na Univerzitě v Göteborgu. V letech 1927, 1929, 1931 a 1939 se stal mistrem Švédska a v letech 1929, 1938 a 1939 mistrem severských zemí. Zúčastnil se třinácti šachových olympiád, v roce 1935 skončil se švédským týmem na druhém místě.[1]
Druhou světovou válku prožil v Argentině, kde vyhrál turnaje v Mar del Plata a Buenos Aires. Mezi Latinoameričany měl přezdívku El leon Sueco (Švédský lev).
Nejvyššího hodnocení Elo dosáhl v roce 1948: 2762 bodů, což bylo třetí místo na světě.[2] V roce 1950 byl mezi prvními šachisty, kteří získali titul velmistra. Zúčastnil se dvou turnajů kandidátů (1948–51 a 1952–54).
Od roku 1951 působil jako šachový rozhodčí FIDE, řídil šest zápasů o světový titul.[3] Zemřel v Leningradu, kam přicestoval na šachový turnaj k padesátému výročí revoluce.
Byl také úspěšným hráčem bridže, věnoval se teorii hazardních her a vynikl jako autor šachové literatury (jeho nejznámějším dílem je I kamp med världseliten).