Germánské náboženství

V dnešním světě se Germánské náboženství stal problémem, který získává stále větší význam v různých oblastech společnosti. Od politiky po vědu, kulturu a technologie, Germánské náboženství vyvolal velký zájem a debatu mezi odborníky i občany. Bez ohledu na to, zda se jedná o historickou postavu, vědecký objev nebo kulturní fenomén, Germánské náboženství upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé přístupy a perspektivy, které existují kolem Germánské náboženství, a prozkoumáme jeho dopad na náš každodenní život.

Germánský zlatý brakteát z doby stěhování národů pravděpodobně zobrazující Wodana

Germánské náboženství označuje soubor věrských představ a praktik Germánů od doby železné do přijetí křesťanství během středověku. Běžně se také nazývá germánské pohanství. Spíše než o jednotné náboženství se jednalo o systém vzájemně úzce provázaných náboženských představ a praktik, který se jako takový skládal z jednotlivých věřících, rodinných tradic a regionálních kultur v rámci celého germánského náboženství.[1] Germánské jazyky slovo pro náboženství ani neznaly, ve staré severštině bylo opisováno výrazem siðr „obyčej“.[2] Jeho důležitou součástí byla mytologie, z níž je nejvíce známa jedna její regionální forma – severská mytologie.

Germánské náboženství bylo polyteistické, stejně jako ostatní indoevropská náboženství. Nejvíce dokladů existuje o jeho severské formě, méně pak o náboženství kontinentálních Germánů a anglosaském náboženství. Od 19. století se objevují snahy o obnovu těchto tradic, od druhé poloviny 20. století nazývané germánské novopohanství.

Reference

  1. ↑ Ewing, s. 9
  2. ↑ Lecoutex, s. 126

Literatura

  • EWING, Thor. Gods and Worshippers in the Viking and Germanic World. : The History Press, 2008. ISBN 978-0752435909. 

Externí odkazy