Georg Caspar Schürmann

V dnešním světě je Georg Caspar Schürmann téma, které získalo velký význam a relevanci v různých kontextech. Jak na osobní, tak profesní úrovni hraje Georg Caspar Schürmann zásadní roli ve způsobu, jakým pracujeme a fungujeme ve společnosti. Jeho dopad byl pociťován v různých oblastech, od technologie po politiku, a jeho vliv se s postupem času stále rozšiřuje. V tomto článku dále prozkoumáme důležitost Georg Caspar Schürmann a to, jak utvářela a bude nadále utvářet svět, ve kterém žijeme.

Georg Caspar Schürmann
Portrét skladatele od Johanna Conrada Eichlera (1731)
Portrét skladatele od Johanna Conrada Eichlera (1731)
Narození1672
Neustadt am Rübenberge
Úmrtí25. února 1751 (ve věku 78–79 let)
Wolfenbüttel
Povoláníhudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Caspar Schürmann, také Schurmann nebo Scheuermann, (na přelomu let 1672/1673 Idensen u Neustadt am Rübenberge – 25. února 1751 Wolfenbüttel) byl německý barokní skladatel.

Život

Základní vzdělání v hudbě a zpěvu získal v rodném Dolním Sasku. V roce 1693 zpíval altové role v hamburském divadle Oper am Gänsemarkt. V roce 1694 zkomponoval kantátu pro vévodu Braunschweig-Lüneburg Antona Ulricha k otevření zámku Salzdahlum, který byl vybudován mezi Braunschweigem a Wolfenbüttelem. V roce 1697 zpíval jako host v Lüneburgu. Jeho zpěv nadchl vévodu Antona Ulricha natolik, že ho na místě přijal do svých služeb. V letech 1702–1707 působil jako hlavní dirigent a skladatel meiningenského dvorního orchestru. V roce 1707 vystřídal Reinharda Keisera ve funkci dvorního skladatele. U brušvického dvora s krátkými přestávkami sloužil 54 let, až do své smrti v roce 1751.

Dílo

Schürmann napsal více než 30 oper, z nichž se však většina nedochovala. Jeho hudba se vyznačuje bohatými harmoniemi a pečlivě vypracovaným kontrapunktem.

Opery (výběr)
  • Salomon, in einem Singespiel. (libreto Anton Ulrich (Braunschweig-Wolfenbüttel)), Wolfenbüttel 1697)
  • Leonilde oder Die siegende Besändigkeit (libreto Gottlieb Fiedler, 1703-1705, Braunschweig, Theater am Hagemarkt)
  • Ixion (libreto Gottlieb Fiedler, 1703-1705 Braunschweig, Theater am Hagemarkt)
  • Das verstöhrte Troja (libreto Johann Christoph Frauendorf, 1706 Braunschweig, Theater am Hagemarkt)
  • Jason oder Die Eroberung des Güldenen Flüsses (libreto Flaminio Parisetti, pasticcio 1708 Braunschweig, Theater am Hagemarkt)
  • Daniel, in einem Sing-Spiel. (libreto Christian Knorr von Rosenroth, Braunschweig 1701)
  • Telemaque. (libreto Johann Beer, Naumburg, 1706)
  • L'amor insanguinato oder Holofernes. (libreto Joachim Beccau, Braunschweig, 1716)
  • Die Pleiades oder das Siebengestirne. (libreto Friedrich Christian Bressand, Braunschweig, 1716)
  • Der Edelmühtige Porsenna. (libreto Friedrich Christian Bressand, Wolfenbüttel, 1718)
  • Heinrich der Vogler. (libreto Johann Ulrich König, Wolfenbüttel, 1718)
  • Die getreue Alceste in einer Opera. (libreto Johann Ulrich König, Braunschweig, 1719)
  • Ludovicus Pius oder Ludewig der Fromme. (Braunschweig, 1726)
  • Clelia, in einer Opera vorgestellet. (libreto Friedrich Christian Bressand, Braunschweig, 1730)
  • Procris und Cephalus, in einer Opera. (libreto Friedrich Christian Bressand, Wolfenbüttel, 1734)

Literatura

  • Robert Eitner: Schürmann, Georg Caspar. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 33, Duncker & Humblot, Leipzig 1891, S. 94–96.
  • Carsten Niemann: Schürmann, Georg Caspar. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 23, Duncker & Humblot, Berlin 2007, ISBN 978-3-428-11204-3, S. 645 f. (Dostupné ZDE).
  • Gustav Friedrich Schmidt: Die frühdeutsche Oper und die musikdramatische Kunst Georg Kaspar Schürmanns. 2 Bde. Regensburg 1933

Externí odkazy