V dnešní době je Geografický ústav (Paříž) téma, které nabylo ve společnosti velkého významu. Jeho dopad se odráží v různých oblastech každodenního života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme implikace a význam Geografický ústav (Paříž), analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho vliv na současný svět. Kromě toho prozkoumáme, jak Geografický ústav (Paříž) utvářel způsob, jakým interagujeme s prostředím as ostatními lidmi, a také jeho roli při utváření našich individuálních a kolektivních zkušeností. Geografický ústav (Paříž) je fenomén, který se neomezuje na jedinou sféru společnosti, ale překračuje hranice a bariéry a vyvolává diskuse a debaty na všech úrovních.
Geografický ústav | |
---|---|
![]() | |
Vznik | 1926 |
Souřadnice | 48°50′40,92″ s. š., 2°20′33,14″ v. d. |
Oficiální web | geographie |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografický ústav (francouzsky Institut de géographie) je vědecká instituce v Paříži. Sídlí na adrese 191, Rue Saint-Jacques v 5. obvodu v kampusu Curie, který sdružuje další vědecké instituce. Institut spravuje Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne.
Ústav založila Marie-Louise Arconati-Visconti a jeho sídlo v letech 1914–1926 postavil architekt Henri-Paul Nénot, který budovu spojil se sousedním oceánografickým ústavem (který také projektoval) symbolicky dvojitým obloukem (Země a Oceán).
Budova byla postavena na místě kaple bývalého kláštera vizitantek zbořeného v roce 1908, který se rozkládal na předměstí Saint-Jacques.
Působili zde geografové Paul Vidal de la Blache nebo Emmanuel de Martonne.
Od svého založení byl geografický ústav součástí Pařížské univerzity. Po květnu 1968 a rozdělení univerzity byl přidělen univerzitě Paříž 1 Panthéon-Sorbonne, ovšem k výuce sloužil i univerzitám Sorbonne a Paříž VII.
Budova má suterén a čtyři patra. V přízemí se nachází vstupní hala, odkud se vstupuje do tří poslucháren. V hale pokrývá jednu stěnu mapa světa. Největší posluchárna s kapacitou asi 250 míst, se nazývá Emmanuel de Martonne na geografovu počest. Ostatní dvě posluchárny jsou menší a pojmou asi sto lidí. Patra jsou specializovaná: v prvním a druhém se nachází geografická knihovna, která byla renovovaná v roce 1999. Francouzská referenční knihovna pro geografii (CADIST), shromažďuje sbírku více než 100 000 dokumentů (knihy, diplomové práce, časopisy) a bohatou mapovou knihovnu více než 100 000 listy. Horní dvě podlaží tvoří učebny a kanceláře uspořádané do čtverce kolem centrálního atria. Ve třetím a čtvrtém patře jsou umístěny pracovny geografů z univerzit Sorbonne, Paříž I a Paříž VII.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Institut de géographie (Paris) na francouzské Wikipedii.