Genová terapie

V dnešním světě je Genová terapie téma, které vyvolává velký zájem a diskusi v různých oblastech. S rozvojem technologií a globalizací se Genová terapie stal základním aspektem, který ovlivňuje každodenní životy lidí, a to jak osobně, tak profesionálně. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Genová terapie předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, což generovalo širokou škálu názorů a pohledů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Genová terapie, od jeho sociálních důsledků po jeho vliv na globální ekonomiku, s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Genová terapie, postup s využitím virů jako vektorů DNA

Genová terapie je léčebný postup, při němž je do genomu pacienta vložena sekvence DNA, přičemž tato sekvence kóduje nějaký chybějící nebo nefungující protein.[1] Tato metoda by mohla být v budoucnu použita k léčbě např. dědičných onemocnění. Postup se však potýká stále s jistými problémy a nebyl dosud zaveden do lékařské praxe. Jedním z otazníků je způsob, jak vložit DNA do genomu pacienta – nejčastěji se v experimentech používají viry schopné přenést svou DNA do genomu hostitelských buněk.

Historie

První komerční genová terapie byl Gendicine, z roku 2003 (Čína) pro léčbu některých typů rakoviny.[2] V roce 2011 Neovasculgen byl registrován v Rusku jako první svého druhu genová terapie onemocnění periferních cév. Na konci roku 2012 byla schválena první genová terapie (Glybera) v EU i USA pro vzácné dědičné onemocnění.[3][4]

V současnosti (prosinec 2019) je v Číně vyvíjeno nebo testováno přibližně 325 nových přípravků genové terapie, v USA dalších 250 a v evropských zemích (nejvíc ve Francii, Británii a Německu) přibližně 70 nových léků.[5]

Moderní terapie

Genová terapie patři mezi tzv. moderní terapie (advanced therapy). Podle směrnice ES se za léčivý přípravek pro takovou terapii považuje též přípravek pro somatobuněčnou anebo genová terapie a přípravek tkáňového inženýrství. Podmínkou zařazení do těchto skupin je úprava buňky anebo tkáně a fakt, že slouží k obnově, opravě nebo nahrazení tkáně.[6] U moderních terapií musí u vkládané tkáně dojít buď k zásadní manipulací k cílené změně její struktury anebo musí plnit u použití u příjemce jinou základní funkci než u dárce (může jít o stejnou osobu). Demonstrativní výčet tzv. nezásadních manipulací obsahuje příloha č. 1 k Nařízení ES (řezání, rozmělňování, tvarování, odstřeďování, lyofilizace, zmrazení, kryoprezervace, vitrifikace atd.).[7] O zařazení do té či oné kategorie v případě pochybností rozhoduje Komise pro moderní terapie.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  2. ↑ Pearson, Sue; Jia, Hepeng; Kandachi, Keiko (2004). "China approves first gene therapy". Nature Biotechnology 22 (1): 3–4. doi:10.1038/nbt0104-3. PMID 14704685
  3. ↑ Richards, Sabrina (6 November 2012). "Gene Therapy Arrives in Europe". The Scientist.
  4. ↑ Gallagher, James. (2 November 2012) BBC News – Gene therapy: Glybera approved by European Commission. BBC. 15/12/ 2012.
  5. ↑ BARTOŠEK, Pavel. Češi vyvinuli kúru na rakovinu. Lidové noviny. 2019-12-07, roč. 32, čís. 284, s. 1, 3. 
  6. ↑ čl. 2 Nařízení EP a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007
  7. ↑ čl. 2 Nařízení EP a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 a Příloha č. 1

Literatura

  • KONFRŠT, Jan. Nikdy se nepřestaňme ptát. : vlastním nákladem autora, 2023. 205 s. ISBN 978-80-11-04056-7. S. 49-54 (Genová terapie). 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.