Gabrielius Landsbergis

V tomto článku prozkoumáme téma Gabrielius Landsbergis do hloubky, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na současnou společnost a jeho význam v různých oblastech každodenního života. Abychom tomuto fenoménu lépe porozuměli, ponoříme se do jeho historie, analyzujeme různé perspektivy a dáme hlas odborníkům v oboru. Na těchto stránkách vyzývám čtenáře, aby přemýšlel o Gabrielius Landsbergis z různých úhlů pohledu a zpochybnil své vlastní předpojaté představy o něm. Doufám, že se tento článek prokáže jako zdroj znalostí a inspirace a že přispěje k obohacení dialogu kolem Gabrielius Landsbergis.

Gabrielius Landsbergis
Gabrielius Landsbergis (2024)
Gabrielius Landsbergis (2024)
Stranická příslušnost
ČlenstvíVlastenecký svaz – Litevští křesťanští demokraté
Narození7. ledna 1982 (43 let)
Vilnius
ChoťAusteja Landsbergiene
RodičeVytautas V. Landsbergis a Ramunė Landsbergienė
Alma materVilniuská univerzita
Profesepolitik
OceněníŘád knížete Jaroslava Moudrého 3. třídy (2022)
Kříž dobrého sousedství
CommonsGabrielius Landsbergis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gabrielius Landsbergis (* 7. ledna 1982 Vilnius) je litevský politik. Od roku 2015 je předsedou křesťanskodemokratické strany Vlastenecký svaz (TS-LKD),[1] od roku 2020 ministrem zahraničních věcí.

Studium a kariéra

Na Vilniuské univerzitě vystudoval historii a mezinárodní vztahy, pracoval jako rada velvyslanectví v Belgii a poradce litevské vlády pro zahraniční záležitosti.

V letech 2014 až 2016 byl poslancem Evropského parlamentu. Od listopadu 2016 je členem litevského parlamentu. V prosinci 2020 se stal ministrem zahraničních věcí ve vládě Ingridy Šimonytė.

Vyzval k zavedení sankcí proti Rusku v reakci na uvěznění Alexeje Navalného v únoru 2021.[2] Rozhodl také o vyhoštění ruských diplomatů z Litvy v dubnu 2021, aby podpořil Českou republiku v kauze Vrbětice.[3] Během probíhající války na Ukrajině v březnu 2022 navštívil Kyjev a setkal se se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou,[4][5] poté se v Praze setkal také s českým ministrem zahraničí Janem Lipavským a odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu.[6]

Rodina

Jeho otcem je spisovatel Vytautas V. Landsbergis. Jeho děd Vytautas Landsbergis byl předsedou litevského parlamentu, který v roce 1990 vyhlásil obnovení nezávislosti.[7] Manželka Gabrieliuse Landsbergise Austėja Landsbergienė je majitelkou sítě soukromých škol UAB Vaikystės sodas. Mají spolu čtyři děti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Vrbětice jsou teroristický útok horší než Salisbury, říká litevský ministr. Seznam Zprávy . Seznam.cz . Dostupné online. 
  2. ↑ Soud poslal Navalného do vězení, policie zadržela stovky stoupenců. ČeskéNoviny.cz . Česká tisková kancelář, 2021-02-02 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-02. 
  3. ↑ Pobaltské státy vyhostí ze solidarity s Českem diplomaty. Deník N . 2021-04-23 . Dostupné online. 
  4. ↑ SLOUPOVÁ, Miroslava (slo); ČTK. Bráníte i nás, řekl Fiala s premiéry Zelenskému. Ten ocenil jejich podporu. iDNES.cz . 2022-03-15 . Dostupné online. 
  5. ↑ ŠAFAŘÍKOVÁ, Kateřina. Zase nás ta EU zradila! Jak je to s podporou premiérské cesty do Kyjeva. Týdeník Respekt . . Dostupné online. 
  6. ↑ Česko i Litva jsou pro vstup Ukrajiny do EU, Fiala podpořil Moldavsko. iDNES.cz . 2022-03-17 . Dostupné online. 
  7. ↑ Luboš Palata: Co dělat, když Rusové lžou o naší historii. Plus . 2015-06-13 . Dostupné online. 

Externí odkazy