Gabriel Radomír
V dnešním světě je Gabriel Radomír tématem rostoucího zájmu v různých oblastech a sektorech. S rozvojem technologií a globalizací se Gabriel Radomír stal konvergenčním bodem pro diskusi a analýzu. Její dopad sahá do různých oblastí, od ekonomiky a politiky až po společnost a kulturu. V tomto článku prozkoumáme téma Gabriel Radomír do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a dopady v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnost se Gabriel Radomír ukázal být určujícím faktorem při rozhodování a při utváření světa, ve kterém žijeme.
| Gabriel Radomír | |
|---|---|
 | |
| Narození | 970 První bulharská říše |
| Úmrtí | srpen 1015 (ve věku 44–45 let), září 1015 (ve věku 44–45 let) nebo 1015 (ve věku 44–45 let) |
| Pohřben | bazilika svatého Achillea |
| Potomci | Petr Deljan |
| Otec | Samuel I. Bulharský |
| Matka | Agáta Bulharská |
| Příbuzní | Miroslava Bulharská a Teodora Bulharská (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gabriel Radomír († 1015) byl bulharský car letech 1014–1015. Nastoupil na trůn po smrti svého otce Samuela, jež byla způsobena mrtvicí po prohrané bitvě u Belasice roku 1014. Nový car se pokusil uzavřít s tehdejším byzantským císařem Basileem II. mír, byl ale odmítnut. Nespokojenosti s nekončící válkou a pokračujícími prohrami využil Gabrielův bratranec a syn komitopula Árona Ivan Vladislav, který bulharského vládce zavraždil a sám se prohlásil novým carem.[1]
Po carovi Radomírovi je pojmenována hora Radomir (2013 m n. m.), nejvyšší hora pohoří Belasica na bulharsko-řeckých hranicích.
Odkazy
Literatura
- RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
Reference
- ↑ RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 73. Dále jen .
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriel Radomír na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Samuel I. |
|
Bulharský car 1014–1015 |
|
Nástupce: Ivan Vladislav |
