V současné době je Gabriel Loire tématem velkého zájmu současné společnosti. S rychlým tempem moderního života je stále více lidí ovlivněno Gabriel Loire v různých aspektech jejich života. Ať už v pracovní, osobní, rodinné nebo sociální sféře, Gabriel Loire se stal relevantním problémem, který si zaslouží pozornost a zamyšlení. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Gabriel Loire, prozkoumáme jeho dopad na každodenní životy lidí a nabídneme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému.
Gabriel Loire | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. dubna 1904 Pouancé |
Úmrtí | 27. prosince 1996 (ve věku 92 let) Lèves |
Povolání | malíř a malíř na skle |
Děti | Jacques Loire |
Webová stránka | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriel Loire (21. dubna 1904 Pouancé – 27. prosince 1996 Lèves) byl francouzský vitrážista.
Pocházel z rodiny vesnického koželuha a při zaměstnání vystudoval výtvarnou školu v Angers. Učil se u Georgese Merklena a pak v Chartres u Charlese Lorina. V roce 1946 založil v Lèves vlastní dílnu, kterou po jeho smrti provozují potomci.[1]
Věnoval se především sakrální tematice. Vyzdobil kostely v Chapelle-Royale, Épinalu, Hyères a Vimoutiers, pamětní kostel císaře Viléma v Berlíně, Salisburskou katedrálu, Grace Cathedral v San Francisku, katedrálu sv. Jiří v Kapském Městě, Basílica de Nuestra Señora de Lourdes v Santiagu de Chile, synagogu v Rouenu a muzeum moderního umění v japonském městě Hakone.[2] Jeho práce se nacházejí ve více než 800 budovách. Byl členem Société nationale des beaux-arts de Paris.[3]
Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, často používal modrou barvu, která pro něj byla symbolem míru. Zpočátku se věnoval práci s olovem, pak začal využívat také moderní techniku dalle de verre, při které se sklo zasazuje do betonu a epoxidu.[4] Vedle sklářství se věnoval také keramice, olejomalbě i knižním ilustracím.