Gézové

V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Gézové, které dnes vyvolalo velký zájem a diskusi. Gézové je v současné společnosti velmi aktuální téma a jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé přístupy a pohledy na Gézové a také jeho vliv na kulturu, politiku, ekonomiku a další oblasti. Kromě toho prozkoumáme důsledky Gézové na životy lidí a jak lze k tomuto tématu přistupovat z různých oborů a úhlů pohledu. Připojte se k nám na této cestě za poznáním Gézové a objevte důležitost, kterou má v naší současné společnosti!

Námořní bitva mořských gézů a Španělů na Haarlemském moři roku 1573

Gézové (starším pravopisem geusové, z francouzského gueux – „žebráci“) byli představitelé nizozemské protišpanělské opozice během revoluce v Nizozemí v letech 1564–1581.

Pojem Gézové

Gézové byli buď lesní, nebo mořští. Lesní gézové podnikali své boje na pevnině a vedli takzvanou partyzánskou válku, mořští gézové bojovali na moři. Mořští gézové kotvili v anglických přístavech, odkud podnikali své výboje. Označení žebráci vzniklo na základě pohrdlivé věty, kterou pronesl na adresu gézů rada Charles de Berlaymont k nizozemské regentce Markétě Parmské poté, co se do jejího paláce na audienci dostavilo na 250 nizozemských šlechticů a ona se zalekla tak velkého davu: Madam, přeci se nebudete bát těchto žebráků (ces gueux). Gézové toto původně urážlivé označení přejali za své a jako své symboly si zvolili žebráckou mošnu a misku.

Ohlasy v umění

  • Světově známý je román Charlese de Costera Hrdinné, veselé i slavné příhody Thylberta Ulenspiegla a Lamma Goedzaka ve Flandřích i jinde, jak je vypravují, který se povstáním Gézů inspiruje
  • Na libreto německého básníka J. C. Hickela napsal český skladatel František Škroup operu Mořský geus (Der Meergeuse).
  • V české literatuře byla Gézy inspirována Mstivá kantiléna básníka Karla Hlaváčka[1]
  • Český autor Géza Včelička přijal svůj pseudonym podle Gézů Hlaváčkovy Mstivé kantilény[2]
  • Historický román Velký géz (De grote geus, 1949) od Johana Fabricia o osudech hraběte Hendrika van Brederode

Odkazy

Reference

  1. ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Karel Hlaváček, s. 197–200. 
  2. ↑ MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Géza Včelička, s. 1268–1270. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.