Fytogeografické členění Česka

V článku Fytogeografické členění Česka budeme zkoumat téma, které vyvolalo zájem a diskusi v různých sférách společnosti. Postupem času se Fytogeografické členění Česka ukázalo jako postava/téma/datum relevantní a důležité s mnoha aspekty a aspekty, které si zaslouží být prozkoumány do hloubky. Od svého dopadu na populární kulturu až po jeho důsledky v sociální sféře, Fytogeografické členění Česka byl předmětem analýzy a úvah odborníků i fanoušků. Během tohoto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Fytogeografické členění Česka s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na toto téma.

Z hlediska fytogeografického členění, tedy z hlediska botanického, se Česko člení do tří fytogeografických oblastí, které se dále dělí do šesti podoblastí a 99 okresů. Zmíněnými třemi oblastmi jsou termofytikum, mezofytikum a oreofytikum. Převážnou část území zabírá mezofytikum, zatímco termofytikum se rozkládá v pásu mezi severními, středními a východními Čechami a v další oblasti na jižní Moravě. Oreofytikum je naproti tomu zastoupeno nejméně, a to převážně v horských příhraničních oblastech a ostrůvkovitě i ve vnitrozemí.

Členění

  • Termofytikum je charakteristické výskytem převážně teplomilných druhů rostlin. Zahrnuje planární (nížinný) a kolinní (pahorkatinný) výškový vegetační stupeň. Dělí se do dvou podoblastí:
  • Mezofytikum představuje přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou květenou. Mezi výškové stupně v této oblasti patří stupeň suprakolinní (kopcovinný) a submontánní (podhorský, vrchovinný). Dělí se do dvou podoblastí, které na sebe navazují:
  • Oreofytikum představují horské oblasti s výskytem převážně chladomilných druhů rostlin. Z výškových stupňů zahrnuje montánní (hornatinný), supramontánní (středohorský, oreální, smrkový) a subalpínský (klečový). Dělí se do dvou podoblastí:

Odkazy

Literatura

  • SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Sv. 1. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121. 

Související články

Externí odkazy