V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Fulgurit. Od jeho historického původu až po jeho relevanci v dnešní společnosti se ponoříme do cesty po nejdůležitějších bodech Fulgurit. Kromě toho budeme do hloubky zkoumat jeho dopad v různých oblastech, od kultury po technologie. Prostřednictvím různých pohledů a přístupů se snažíme osvětlit toto dnes tak aktuální téma. Připravte se objevit vše, co potřebujete vědět o Fulgurit, a ponořte se do komplexní analýzy jeho důležitosti v současném světě.
Fulgurit | |
---|---|
![]() vzorek fulguritu | |
Zařazení | metamorfovaná hornina |
Hlavní minerály | křemen |
Barva | bezbarvý, šedý, okrový |
Fulgurit (název z latinského fulgur, tedy blesk, blýskání[1]), česky též bleskovec, je geologický útvar, vzniklý zásahem blesku do písku[2], případně půdy nebo pevných hornin.[1] Systematicky je řazen mezi tzv. šokově metamorfované horniny.
Při úderu blesku (teplota až 30 tisíc °C) dochází k roztavení až varu (2950 °C) křemičitých částic, které po opětovném ztuhnutí zůstanou stavené v kusový útvar o velikosti řádově milimetrů, vzácně až metrů. Jelikož blesky mnohdy zanechávají v zemi pouze otvory vzniklé zřejmě šokovým odpařením vody nebo silikátových par (bez natavení), je možné, že k tvorbě fulguritu dochází pouze vlivem slabších (chladnějších) blesků.[3] Minimální teplota potřebná pro vznik je zhruba 1800 °C.
Fulgurit vzniklý úderem blesku do písku nebo půdy s dostatečným množství křemičitých částic mívá podobu nerovných rourkovitých (často dutých) útvarů, které kopírují kanál blesku.[4] Fulgurity je rovněž možné nalézt na skalách (zvláště pískovcových), kde dostávají mírně odlišnou podobu. Jádro je obvykle vyplněné křemičitou taveninou a od ní vybíhají paprsčité praskliny o délce jednotek až desítek centimetrů.[3]