Friedrich Kriehuber

V tomto článku vás zveme do vzrušujícího světa Friedrich Kriehuber. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Friedrich Kriehuber, od jeho původu až po jeho vliv na současnou společnost. Ponoříme se do jeho důsledků, jeho významu dnes a jeho potenciálního dopadu v budoucnu. Stejně tak budeme analyzovat různé pohledy a názory odborníků v oboru s cílem poskytnout vám širokou a obohacující vizi o Friedrich Kriehuber. Připravte se v tomto článku objevit vše, co potřebujete vědět o Friedrich Kriehuber!

Bedřich Kriehuber
Narození7. června 1834
Vídeň
Úmrtí12. října 1871 (ve věku 37 let)
Vídeň
Příčina úmrtíonemocnění plic
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánílitograf, ilustrátor, malíř a kreslíř
RodičeJosef Kriehuber a Maria Kriehuber
PříbuzníJosef Kriehuber a Maria Kriehuber (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Kriehuber (7. června 1834 Vídeň – 12. října 1871 Vídeň[1]), uváděný i s křestním jménem Fritz a v českých zdrojích Bedřich,[2][3] byl rakouský malíř a ilustrátor.

Byl synem rakouského portrétisty Josefa Kriehubera (1800 – 1876).[4] Studoval u Waldmüllera na vídeňské malířské akademii, kde již v osmnácti letech získal za své práce první cenu.[2] Zpočátku maloval krajiny,[4] později se zaměřil na podobizny olejovými barvami a kresby na dřevo pro rytiny. Mnoho jeho prací bylo publikováno v časopisech. Např. pražský Světozor otiskl 160 jeho portrétů.[2]

Dlouhodobě trpěl zdravotními obtížemi. Zemřel náhle na plicní onemocnění, krátce poté, co získal prestižní místo profesora na akademii Teresianum.[2]

Ukázky díla

Zajímavost

Přesto, že život prožil ve Vídni a je považován za rakouského umělce, český tisk zanamenal též, že zemřel „...Bedřich Kriehuber, výtečný malíř český.“[5]

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ Matricula Online, Rk. Erzdiözese Wien, 08., Alservorstadtpfarre, Sterbebuch 03-019, S. 149
  2. ↑ a b c d Bedřich Kriehuber. Světozor. 11. 1871, roč. 5, čís. 44, s. 522. Dostupné online. 
  3. ↑ Bedřich Kriehuber. Světozor. 10. 1871, roč. 5, čís. 42, s. 500. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815 – 1950, str. 272
  5. ↑ Literatura a umění/+Bedřich Kriehuber. Ohlas od Nežárky. 5. 6. 1897, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy