Ve světě Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský vždy existovala fascinace a neustálý zájem objevovat o tomto tématu více. Ať už prostřednictvím zkoumání jeho historického původu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho možných budoucích důsledků, Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský je i nadále tématem diskusí a debat v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský a jak se vyvíjel v průběhu času, stejně jako jeho vliv na různé aspekty moderního života. Od své důležitosti v populární kultuře až po její význam ve vědě a technice zanechal Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský v lidstvu nesmazatelnou stopu a je i dnes předmětem studia a zájmu.
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský | |
---|---|
sasko-výmarský vévoda | |
![]() | |
Narození | 25. dubna 1562 Výmar |
Úmrtí | 7. července 1602 Výmar |
Manželky | Žofie Württemberská Anna Marie Falcko-Neuburská |
Potomci | Dorotea Marie Sasko-Výmarská Jan Vilém Sasko-Výmarský Fridrich Sasko-Výmarský Dorotea Žofie Sasko-Výmarská Anna Marie Sasko-Výmarská Jan Filip Sasko-Altenburský Anna Žofie Sasko-Altenburská Fridrich Sasko-Altenburský Jan Vilém Sasko-Altenburský Dorotea Sasko-Altenburská Fridrich Vilém II. Sasko-Altenburský |
Rod | Wettinové |
Otec | Jan Vilém Sasko-Výmarský |
Matka | Dorotea Zuzana Simmernská |
Příbuzní | Jan II. Sasko-Výmarský a Marie Sasko-Výmarská (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský (25. dubna 1562, Výmar – 7. července 1602, Výmar) byl sasko-výmarský vévoda.
Fridrich Vilém se narodil jako nejstarší syn vévody Jana Viléma Sasko-Výmarského a jeho manželky Doroty Zuzany Simmernské.
V době otcovy smrti (1573) byl Fridrich Vilém nezletilý; proto byla jmenována poručnická vláda vévodství. Vévodkyně vdova Dorotea Zuzana však nemohla zabránit tomu, aby byl kurfiřt August Saský jmenován regentem místo ní.
V roce 1586 byl Fridrich Vilém prohlášen za dospělého a začal vládnout vévodství sám. O pět let později, v roce 1591, zemřel saský kurfiřt Kristián I. a jeho nástupcem se stal nejstarší syn Kristián. Protože byl nový kurfiřt nezletilý, bylo regentství přiděleno Žofii Braniborské, vdově po Kristiánovi I. a matce dědice. Zatímco se stala regentkou, byl Fridrich Vilém požádán o asistenci a byl mu svěřen titul Administrator des Sächsischen Kurstaates (správce Saského kurfiřtství). Usadil se v Torgau a zanedbával vládu ve svém vévodství (to namísto něj vedl jeho mladší bratr Jan, který se musel – v souladu se zákonem ernestinského rodu – tak jako tak účastnit vlády).
V roce 1601 Žofiino regentství skončilo dospělostí jejího syna Kristiána II. a Fridrich Vilém se vrátil do Výmaru. Zemřel tam o rok později, 7. července 1602 ve věku 40 let.
5. května 1583 se v jednadvaceti letech ve Výmaru oženil s o rok mladší Žofií, nejmladší dcerou vévody Kryštofa Württemberského. Manželé spolu měli šest dětí:
Po porodu posledního dítěte Žofie zemřela a Fridrich Vilém se 9. září 1591 v Neuburg an der Donau podruhé oženil s šestnáctiletou Annou Marií, nejstarší dcerou falckraběte Filipa Ludvíka Neuburského. S ní měl dalších šest dětí:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Wilhelm I, Duke of Saxe-Weimar na anglické Wikipedii.
Předchůdce: Jan Vilém |
![]() |
Sasko-výmarský vévoda Fridrich Vilém I. 1573–1602 |
![]() |
Nástupce: Jan II. |