V dnešním světě je Franz Budig tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku spustil Franz Budig řadu debat, diskuzí a úvah, které zdůraznily význam a dopad, který má na naši společnost. Ať už na osobní, sociální, politické, ekonomické nebo kulturní úrovni, Franz Budig zanechal svou stopu v různých oblastech a vyvolal velký zájem a vliv na způsob, jakým vnímáme svět kolem nás a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a relevanci Franz Budig, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života a poskytneme kompletní přehled o jeho významu a dopadu dnes.
Franz Budig | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1911 | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1913 – 1918 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1928 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Křesťansko-sociální str. DCSVP |
Narození | 25. března 1870 Boršov, Morava ![]() |
Úmrtí | 3. ledna 1928 (ve věku 57 let) Boršov ![]() |
Profese | politik |
Commons | Franz Budig |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Franz Budig (25. března 1870 Boršov[1] – 2. ledna 1928 Boršov[2][pozn 1][3][4])[5][6] byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou křesťansko sociální stranu lidovou.
Navštěvoval národní a měšťanskou školu. Za první světové války sloužil v armádě u zdravotníků v Olomouci.[5]
Patřil k starým zemědělským rodům v Boršově u Moravské Třebové. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska jako jeden z předních politiků Křesťansko-sociální strany.[7] Předsedal Katolickému národnímu spolku křesťansko sociálních zemědělců z Moravy.[5]
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za německý okrsek Morava 18. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[8] Na Říšské radě měl přezdívku weiss-schwarze Schwalbe aus Mähren (černobílá vlaštovka z Moravy). Kandidoval i ve volbách do Říšské rady roku 1911, ale zisk mandátu mu unikl o 105 hlasů.[5]
V zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm za všeobecnou německou kurii, obvod Jihlava, Boskovice, Svitavy, Dačice atd. Byl kandidátem křesťanských sociálů.[9] V rodné obci působil jako starosta a předseda katolického spolku.[10] Funkci starosty získal roku 1919.[5]
V politice zůstal i po vzniku republiky, nyní za Německou křesťansko sociální stranu lidovou. Od roku 1919 byl členem jejího celostátního vedení.[5] Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925.[11] Po jeho smrti usedl na jeho poslanecké křeslo Rudolf Hawelka.[12]
Profesí byl podle údajů k roku 1925 rolníkem a starostou v Boršově.[13]
Zemřel v Boršově v lednu 1928[4][3] na srdeční chorobu.[10]