V dnešním světě se Františka Lotrinská stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu, významu ve vědecké oblasti nebo vlivu na populární kulturu, Františka Lotrinská upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento článek se snaží důkladně prozkoumat všechny aspekty související s Františka Lotrinská, analyzovat jeho dopad v různých oblastech a nabízí komplexní a hloubkovou vizi tohoto fascinujícího tématu. Od jeho počátků až po současnou relevanci si tento článek klade za cíl poskytnout úplný a podrobný pohled na Františka Lotrinská a nabídnout čtenářům širší a bohatší pochopení tohoto fenoménu.
Františka Lotrinská | |
---|---|
vévodkyně z Vendôme | |
![]() | |
Narození | listopad 1592 Francie |
Úmrtí | 8. září 1669 Paříž, Francie |
Manžel | César de Bourbon |
Potomci | Ludvík de Bourbon, vévoda z Vendôme Alžběta de Bourbon František de Vendôme, vévoda z Beaufortu |
Rod | Lotrinští |
Otec | Filip Emanuel Lotrinský |
Matka | Marie Lucemburská |
Příbuzní | Marie Johanna Savojská a Marie Františka Isabela Savojská (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Františka Lotrinská (listopad 1592 – 8. září 1669, Paříž) byla lotrinská princezna a snacha krále Jindřicha IV. Francouzského. Někdy známá jako Françoise de Mercœur byla členkou mercœurské vedlejší linie svrchovaných lotrinských vévodů a neteří Luisy Lotrinské, manželky francouzského krále Jindřicha III. Františka byla dědičkou svého otce, suo jure vévodkyní z Mercœur a Penthièvre.
Františka se narodila jako mladší ze dvou dětí v listopadu 1592, přesné datum je neznámé; její jediný sourozenec, bratr Filip Ludvík, zemřel v roce 1590, a tak se Františka již narodila jako dědička velkého majetku. Během vlády Jindřicha III. se její otec postavil do čela Katolické ligy v Bretani a v roce 1588 se prohlásil ochráncem katolické cíkve v této provincii. Dovolával se dědičných práv své manželky, která byla potomkem bretaňských vévodů, snažil se v této provincii osamostatnit, v Nantes ustanovil vládu a svého syna nazval "princem a vévodou z Bretaně".
S pomocí Španělů v roce 1592 u Craonu porazil Jindřicha Bourbona, vévodu z Montpensier, kterého proti němu poslal Jindřich IV. Francouzský. Král poté vytáhl proti Mercœurovi osobně. Součástí míru, který v roce 1596 podepsali, byla manželská smlouva, podle níž se Mercœurova dcera provdala za králova uznaného nemanželského syna.
Francouzi a Španělé pak 2. května 1598 podepsali mírovou smlouvu z Vervins; část smlouvy opět stanovila, že šestiletá Františka bude zasnoubena s nemanželským dítětem Jindřicha IV., Césarem de Bourbon, nejstarším synem krále a jeho milenky Gabrielle d'Estrées.
Svatba se uskutečnila 16. července 1609 na zámku Fontainebleau. Nevěstě bylo 16 let, ženichovi 15. Pár měl tři děti a byl také prarodiči uznávaného vojevůdce le Grand Vendôme. Díky manželské smlouvě získal César právo spravovat manželčin majetek. Zemřel v nemilosti v říjnu 1665 poté, co byl zapojen do Frondy a byl obviněn z pokusu otrávit kardinála Richelieu. V témže roce Františka odjela se svou vnučkou Marií Johannou do Savojska, kde se vnučka 20. května 1665 provdala za savojského vévodu Karla Emanuela II. Vévodství Mercœur a Penthièvre zdědil Františčin nejstarší syn. Zemřela 8. září 1669 v Paříži ve věku 76 let.
S Césarem žila Františka v manželství 56 let a měla s ním tři děti:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Françoise de Lorraine, Duchess of Vendôme na anglické Wikipedii.