František Vlček (scenárista)

V dnešním světě se František Vlček (scenárista) stal tématem nejvyšší důležitosti a relevance. Ať už pro svůj dopad na společnost, svůj význam v historii nebo svůj vliv na náš každodenní život, František Vlček (scenárista) upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s František Vlček (scenárista), od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Budeme analyzovat různé pohledy, názory a debaty kolem František Vlček (scenárista) s cílem poskytnout komplexní a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

František Vlček
Narození14. července 1910
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1981 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníscenárista, kameraman, režisér, prozaik a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Vlček (14. července 1910 Plzeň – 14. září 1981 Praha) byl český filmový a televizní scenárista. Většina jeho díla byla humoristická. V roce 1970 získal titul zasloužilý umělec.[1]

Dílo

Proslul svými scénáři k televizním seriálům Chalupáři (1975) a Dynastie Nováků (1982). Napsal též scénáře ke známým filmovým komediím Nebe a dudy (1941), Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949), Dovolená s Andělem (1952), Anděl na horách (1955), Fantom Morrisvillu (1966), Šíleně smutná princezna (1968), Můj brácha má prima bráchu (1975), Jen ho nechte, ať se bojí (1977) či Brácha za všechny peníze (1978). Z jeho televizních prací se kultovní stala mikrokomedie Bohouš (1968), dlouholetá součást silvestrovského programu Československé a České televize. Často psal ve dvojicích, původně s Josefem Neubergem, později s Václavem Pavlem Borovičkou. Byl součástí týmu vypravěčů populárního rozhlasového pořadu Sedmilháři, objevil se na konci 60. let i v jeho televizní verzi. Výjimečně se objevil ve filmu jako herec, v drobných rolích, například v roli generála v pohádce Šíleně smutná princezna.[1][2]

Reference

  1. ↑ a b ČSFD.cz: František Vlček st. . POMO Media Group . Dostupné online. 
  2. ↑ František Vlček st. . NFA, Laboratoř 2024 . Dostupné online.