V dnešním světě se František Urbánek stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní aspekty, František Urbánek dokázal přitáhnout pozornost a rozpoutat debatu v různých oblastech. Proto je nezbytné ponořit se do tohoto tématu hlouběji, analyzovat jeho důsledky a pochopit jeho význam v současném kontextu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Urbánek, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na moderní společnost, s cílem nabídnout úplný a obohacující přehled tohoto fascinujícího tématu.
František Urbánek | |
---|---|
Narození | 13. července 1866 Drahelice ![]() |
Úmrtí | 26. října 1948 (ve věku 82 let) Praha ![]() |
Povolání | teolog, pastor, novinář a vikář |
Nábož. vyznání | Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1866–1897) Církev bratrská |
Příbuzní | Iva Drápalová (vnučka z dceřiny strany)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Urbánek (13. července 1866, Drahelice – 26. října 1948, Praha) byl český protestantský kazatel, teolog a publicista.
V počátcích svého duchovního působení se stal v rámci evangelické reformované církve vikářem a později nástupcem faráře a spisovatele Jana Karafiáta na Hrubé Lhotě. Hlavní část svého života ale prožil v rámci Svobodné reformované církve, později přejmenované na Jednotu českobratrskou (dnešní Církev bratrská), kde se stal později po Aloisi Adlofovi jejím druhým předsedou. Založil její žižkovský sbor. Byl dlouholetým přítelem T. G. Masaryka. Proto později pohřbíval jeho i členy jeho rodiny – ženu Charlottu, syny Herberta a Jana.