Dnes je František Lorenc problém, který je přítomen ve všech sférách společnosti. Od politiky po popkulturu se František Lorenc stal stálým bodem, o kterém se mluví. Tento trend vedl ke zvýšení pozornosti a zájmu o František Lorenc ze strany odborníků i laiků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Lorenc, od jeho historických počátků až po jeho dopad na dnešní svět. Budeme analyzovat, jak se František Lorenc vyvíjel v průběhu času, a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho probereme budoucí důsledky František Lorenc a jak může ovlivnit naše životy v budoucnu.
František Lorenc | |
---|---|
![]() František Lorenc | |
Narození | 24. prosince 1872 Zbyslav ![]() |
Úmrtí | 24. května 1957 (ve věku 84 let) Porto Alegre ![]() |
Povolání | esperantista, spisovatel, filozof, překladatel, idista, editor, lékař, učitel, novinář, redaktor a léčitel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Lorenc, v Brazílii psáno Lorenz (24. prosince 1872 Zbyslav[1] – 24. května 1957 Porto Alegre), byl český profesor a esperantista žijící po desetiletí v Brazílii. Je autorem první učebnice esperanta pro Čechy, která vyšla v roce 1890 tři roky po vyjití Zamenhofovy knihy přezdívané La Unua Libro. V červenci 2018 byla na jeho počest přejmenována knihovna ve Vrdech.[2]
Byl polyglot, znal 80 jazyků a napsal celkem 56 děl. Jednalo se o gramatiky různých indiánských nářečí, studie o józe apod.[3]
Příklady děl v esperantu:
Ze sanskrtu do esperanta přeložil dílo Bhagavad-gita. Dále do esperanta přeložil básně z osmdesáti jazyků, tento výbor vyšel pod názvem Diverskolora bukedeto.