V dnešním světě je František Kopecký (1949) stále důležitější. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho vlivu v profesionální oblasti nebo jeho významu v každodenním životě, František Kopecký (1949) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až po současný vývoj zanechal František Kopecký (1949) ve světě nesmazatelnou stopu a vyvolal nekonečné debaty, úvahy a studie, které se snaží pochopit jeho skutečný význam. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Kopecký (1949), od jeho počátků až po jeho dopad na moderní svět, abychom toto relevantní a fascinující téma osvětlili.
František Kopecký | |
---|---|
Narození | 23. října 1949 (75 let) |
Povolání | kronikář a politik |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Kopecký (* 23. října 1949) je moravský politik a spisovatel literatury faktu, v letech 1990–2010 starosta obce Tvarožná.
Narodil se 23. října 1949.[1] Po absolvování Střední průmyslové školy strojní v Brně pokračoval pomaturitním studiem oboru Ochrana a tvorba životního prostředí.[1]
Po volbách do obecního zastupitelstva v listopadu 1990 se stal starostou Tvarožné a znovu jím byl zvolen také v komunálních volbách roku 1994 a 1998.[2] V roce 2002 kandidoval za Sdružení nezávislých do Senátu ve volebním obvodu č. 57 Vyškov,[3] uspěl však Ivo Bárek za ČSSD.[4] Místo toho Kopecký zůstal starostou ve Tvarožné, když mandát obhájil v listopadových volbách téhož roku,[5] stejně jako v roce 2006.[6] Až roku 2010 jej v této funkci nahradil Petr Buchta za KDU-ČSL, zatímco Kopecký zůstal řadovým zastupitelem obce.[7] V říjnu 2011 se stal kronikářem obce Tvarožná.[1]
Dlouhodobý zájem Kopeckého o bitvu tří císařů se projevil mimo jiné v jeho členství v Československé společnosti vojenské historie Brno (ČSVH),[1][8] v jejíchž řadách se jako voják 1. moravského pěšího pluku Kaiser v rakouské uniformě účastnil řady vzpomínkových akcí a bitevních rekonstrukcí. Pod touto společností působil také v řadách Brněnského městského střeleckého sboru.[1][9] Stal se členem Klubu autorů literatury faktu (KALF),[1] napsal celou řadu publikací o slavkovské bitvě a jejích souvislostech, o historii a reáliích slavkovského bojiště a Tvarožné, přispíval do několika sborníků či do Bulletinu Československé napoleonské společnosti.[1] Za knihu O slavkovské bitvě (2009) mu KALF udělil regionální cenu Miroslava Ivanova.[1][10]