František Kabelák

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět František Kabelák. Od svých počátků až po své dnešní aplikace hraje František Kabelák důležitou roli v různých oblastech každodenního života. Prostřednictvím podrobné analýzy se ponoříme do různých aspektů, díky nimž je František Kabelák relevantním tématem hodným prozkoumání. Od jeho přínosů po jeho výzvy se budeme zabývat různými pohledy na František Kabelák a nabídneme komplexní pohled, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho důležitosti v současném světě. Připojte se k nám na této vzrušující prohlídce František Kabelák a objevte vše, co toto téma nabízí.

František Kabelák
Narození8. listopadu 1902
Vídeň
Úmrtí5. září 1969 (ve věku 66 let) nebo 13. srpna 1969 (ve věku 66 let)
Bečov nad Teplou
Povoláníhermetik, účetní a esoterik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Kabelák (8. listopadu 1902 Vídeň – 5. září 1969) byl český hermetik, mág a kabalista. Podílel se na činnosti pražské společnosti Universalia. Napsal velmi rozsáhlé literární dílo, jehož značná část je dnes ztracena.

Občas uváděné datum jeho smrti 13. srpna 1969 není správné.[1]

Život

Narodil se ve Vídni, kde maturoval a kde se stal členem spolku Magikon. Později cestoval po Evropě, Středním Východě a Africe, kde onemocněl malárií, jejíž následky si nesl celý život. Byl polyglotem, mluvil německy, anglicky, hebrejsky, arabsky, francouzsky, polsky, ovládal i jidiš, koptštinu a latinu. V Palestině se setkal s kabalou, které zcela propadl. Nakonec se usadil v Praze, kde se 23. listopadu 1936 oženil se Zdeňkou Lacinovou, s níž měl dva syny a dceru. Místo rodiny se ale hlavně zabýval kabalou a magií. Stal se členem pražské hermetické společnosti Universalia, veřejně přednášel a publikoval.[2]

Během německé okupace mu byla veřejná činnost zakázána a nacisté mu zabavili všechny knihy. Po válce žil nejdříve ve Vodné a poté v Bečově nad Teplou, sice se svou rodinou, ale už rozvedený. Stále se věnoval hlavně kabale a u města si postavil chatu, kde praktikoval magii. Pokoušel se i léčit lidi. Byl považován za podivína, ke konci života trpěl těžkou sklerózou a poruchami ledvin.[2]

Dílo

  • Egejská mysteria ideje Krásy a jiné texty. Vodnář, Praha 2016. Ed. Lukáš Loužecký.
  • Herbarium spirituale siderum I. – Teorie a prakse hermetického lékařství rostlinného. Eulis, Praha 1941.
  • Herbarium spirituale siderum II. – Teorie a prakse hermetického lékařství rostlinného. Eulis, Praha 1941.
  • Herbář hermetikův I–III. Vodnář, Praha 2011. Ed. Lukáš Loužecký.
  • Charaktery a geniové dní. Čtvrtá kniha kabbalistických schémat. Patrně 1941.
  • Charaktery a pantakly Luny. Druhá kniha kabbalistických schémat. Eulis, Praha 1940.
  • Kabbalistické zasvěcení. I–III. Hermetická iniciace Universalismu na základě systému kabbalistického. Eulis, Praha 1938–1940. (2. vydání Horus, Brno 1995.)
  • Kniha o jógu. Pojednání o filosofii indické psychurgie. Vodnář, Praha 2014. Ed. Lukáš Loužecký.
  • Kniha tajemství velikého šemu. První kniha kabbalistických schémat. Eulis, Praha 1940. (2. vydání Horus, Brno 1998.)
  • Magie I. Magia divina. S úvodními kapitolami k magii. Trigon, Praha 2006 (ve skutečnosti 2007). Ed. Lukáš Loužecký.
  • Magia nigrae. Eulis, Praha 1940. (2. vydání 1941; 3. vydání Horus, Brno 1941.)
  • Magické charaktery zvířetníku. Třetí kniha kabbalistických schémat. Eulis, Praha 1941. (2. vydání Horus, Brno 1998.)
  • Praktická spagyrie. Eulis, Praha 1940. (2. vydání Horus, Brno 1996.)

František Kabelák publikoval také celou řadu odborných článků v časopisech Logos a Medium. Jsou to například:

  • Konstrukce magického zrcadla.
  • Lidská duše podle učení kabbaly.
  • Lidské rasy a arijská hermetická kultura.
  • Magická koncentrace.
  • Magie zvědná – a další.

Reference

  1. ↑ FAUST, Johannes. Magia innaturalis. 2. vyd. Praha: Klub Mladé poesie, 1970. S. 4. 
  2. ↑ a b František Jindřich Kabelák . Slavkovský les . Dostupné online. 

Externí odkazy