František Josef z Oppersdorfu
V dnešním světě je František Josef z Oppersdorfu téma/postava/událost, která upoutala pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu v kulturní sféře, František Josef z Oppersdorfu se stal ústředním bodem pro diskuse, analýzy a úvahy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František Josef z Oppersdorfu a jeho dopad na různé aspekty moderního života. Od jeho počátků až po jeho současný vliv se ponoříme hluboko do František Josef z Oppersdorfu a objevíme jeho význam v dnešním kontextu.
| František Josef z Oppersdorfu | |
|---|---|
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1704 – 1714 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI. |
| Předchůdce | Karel Maxmilián z Thurn-Valsassiny |
| Nástupce | Jeroným Colloredo-Waldsee |
| Hejtman Svídnického knížectví | |
| Ve funkci: 1702 – 1714 ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Hejtman Přerovského kraje | |
| Hejtman Olomouckého kraje | |
| Císařský tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Panovník | Leopold I. |
| Říšský dvorský rada | |
| Panovník | Leopold I. |
| Narození | 22. září 1660 Brno  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 23. května 1714 (ve věku 53 let) Paskov Habsburská monarchie |
| Choť | Anna Marie Henckelová z Donnersmarcku |
| Rodiče | Bedřich Leopold z Oppersdorfu Anna Helena Jakardovská ze Sudic |
| Děti | bezdětný |
| Zaměstnání | politik, úředník |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Josef hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán z Dubu a Frýdštejna (22. září 1660 Brno – 23. května 1714 Paskov) byl moravský šlechtic z rodu Oppersdorfů. Zastával funkce ve správě moravských krajů a slezských knížectví, nakonec byl zemským hejtmanem na Moravě (1704–1714).
Životopis
Narodil se v Brně jako druhorozený syn Bedřicha Leopolda z Oppersdorfu (†1699) a jeho první manželky Anny Heleny Jakardovské ze Sudic († 1661). Druhá manželka Bedřicha Leopolda Marie Eleonora (1623–1687) byla sestrou významného dvořana a státníka knížete Ferdinanda z Ditrichštejna, což přineslo jistý vliv i jejím nevlastním synům, i když dlouhou dobu byl vztah mezi Ditrichštejny a Oppersdorfy velmi vlažný.[1] František Josef získal čestné hodnosti císařského komorníka a říšského dvorského rady, poté zastával funkce olomouckého a přerovského krajského hejtmana. V letech 1702–1714 byl hejtmanem ve Svídnicku[2] a nakonec v letech 1704–1714 zemským hejtmanem na Moravě, byl též jmenován tajným radou.
Majetkové poměry
Po otci zdědil panství Paskov se zámkem a dům v Olomouci na Horním náměstí (Edelmannův palác).[3] Na paskovském panství založil vesnici Oppersdorf (nyní Oprechtice, součást Paskova)[4] a snažil se zvýšit výnosy, panství se přesto dále zadlužovalo. Paskovský zámek byl tehdy honosným a bohatě vybaveným sídlem doplněným zahradou a parkem se sochařskou výzdobou.[5] Po jeho smrti byl Paskov prodán v dražbě (1717), poté i Edelmannův palác v Olomouci (1719). Od roku 1700 byl František Josef ženatý s hraběnkou Annou Marií Henckelovou z Donnersmarcku (1677–1739), manželství zůstalo bez potomstva.
Odkazy
Reference
- ↑ SMÍŠEK, Rostislav: Císařský dvůr a dvorská kariéra Ditrichštejnů a Schwarzenbergů za vlády Leopolda I.; České Budějovice, 2009 ISBN 978-80-7394-165-9
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XVIII.; Praha, 1902 (reprint 1999) ISBN 80-7185-259-7
- ↑ MLČÁK, Leoš: Štukové figurální stropy na zámku v Dřevohosticích; Sborník státního okresního archivu Přerov, 2001 dostupné online Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V.; Praha, 2002 ISBN 978-80-7277-0397
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1982
Externí odkazy
| Předchůdce: Karel Maxmilián z Thurn-Valsassiny |
|
Moravský zemský hejtman 1704–1714 |
|
Nástupce: Jeroným Colloredo-Waldsee |
