František Hrobař

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa František Hrobař a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes byl František Hrobař předmětem zájmu a studia různých oborů. V průběhu historie František Hrobař podněcoval zvědavost a debatu mezi odborníky a fanoušky a generoval široké spektrum názorů a teorií. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit František Hrobař a analyzovat jeho dopad na společnost, kulturu a každodenní život. Toto fascinující téma nás vybízí k zamyšlení a zpochybnění našich vjemů a představuje obohacující a rozmanité panorama, které si zaslouží být pečlivě prozkoumáno.

František Hrobař
Narození2. července 1893
Kostelecká Lhota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. října 1985 (ve věku 92 let)
Jindřichův Hradec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, spisovatel, zoolog, botanik a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Hrobař (2. června 1893 Kostelecká Lhota[1] – 19. října 1985 Jindřichův Hradec) byl český pedagog, botanik, ornitolog a jeden z prvních iniciátorů ochrany přírody a památných stromů.

Životopis

Vystudoval reálku, následně si udělal pedagogický kurz v Praze. Poté učil v řadě obcí v okolí Rychnova nad Kněžnou, kde se mimo pedagogickou činnost věnoval botanice, dendrologii, ornitologii a ochraně přírody. Později působil jako ředitel školy ve Vamberku a konservátor pro ochranu přírody MŠVU. Roku 1953 odešel do Jindřichova Hradce. Během svého života spolupracoval s několika významnými kapacitami, jako byli Prof. techn. dr. Jaromír Klika a Bohumil Kinský[2]

Dílo

Svým přístupem k ochraně přírody o desítky let předběhl dobu, zasloužil se o vyhlášení ochrany 53 druhů rostlin na Rychnovsku a několika set památných stromů – 20 let před vydáním celostátní vyhlášky. Také prosadil vyhlášení ptačí rezervace v kosteleckém parku a ochranu Zámělského borku. Vydal zhruba 80 odborných článků a několik významných publikací:

  • Květena Kostelecka a Rychnovska (1931)
  • Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kněžnou (1940)
  • Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách (1949)

Svým dílem v oblasti památných stromů na regionální úrovni navázal na práce Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského. Mnohá z doporučení k ochraně památných stromů, která roku 1940 popsal, se ujala a jsou využívána dodnes. Patří k nim například:

  • prodloužení věku památného stromu ošetřením kmene, koruny a větví
  • ofotografování a archivace snímků všech význačných stromů
  • archivace konzervovaných průřezů z kmene zaniklých památných stromů (pokud to stav kmene dovoluje)
  • vysazení nového stromku téhož druhu na témže místě po zániku památného stromu
  • umístění vhodného památníčku na místě zániku památných stromů národního významu
  • tabulka označující památný strom umístěná opodál (odpovídá zákonu o ochraně přírody z r.1992!)

[3][4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1892-1900 v Kostelecké Lhotě, sign.77-6161, ukn.4510, str.30. Dostupné online
  2. ↑ František Hrobař botany.cz
  3. ↑ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Rychnovsku n. Kn.. : Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1940. 131 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20. 
  4. ↑ HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. : Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola 1. O Zaniklých památných stromech, s. 20. 

Související články

Externí odkazy