V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa František Hrobař a prozkoumáme jeho různé aspekty a významy. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes byl František Hrobař předmětem zájmu a studia různých oborů. V průběhu historie František Hrobař podněcoval zvědavost a debatu mezi odborníky a fanoušky a generoval široké spektrum názorů a teorií. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit František Hrobař a analyzovat jeho dopad na společnost, kulturu a každodenní život. Toto fascinující téma nás vybízí k zamyšlení a zpochybnění našich vjemů a představuje obohacující a rozmanité panorama, které si zaslouží být pečlivě prozkoumáno.
František Hrobař | |
---|---|
Narození | 2. července 1893 Kostelecká Lhota ![]() |
Úmrtí | 19. října 1985 (ve věku 92 let) Jindřichův Hradec ![]() |
Povolání | pedagog, spisovatel, zoolog, botanik a učitel |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
František Hrobař (2. června 1893 Kostelecká Lhota[1] – 19. října 1985 Jindřichův Hradec) byl český pedagog, botanik, ornitolog a jeden z prvních iniciátorů ochrany přírody a památných stromů.
Vystudoval reálku, následně si udělal pedagogický kurz v Praze. Poté učil v řadě obcí v okolí Rychnova nad Kněžnou, kde se mimo pedagogickou činnost věnoval botanice, dendrologii, ornitologii a ochraně přírody. Později působil jako ředitel školy ve Vamberku a konservátor pro ochranu přírody MŠVU. Roku 1953 odešel do Jindřichova Hradce. Během svého života spolupracoval s několika významnými kapacitami, jako byli Prof. techn. dr. Jaromír Klika a Bohumil Kinský[2]
Svým přístupem k ochraně přírody o desítky let předběhl dobu, zasloužil se o vyhlášení ochrany 53 druhů rostlin na Rychnovsku a několika set památných stromů – 20 let před vydáním celostátní vyhlášky. Také prosadil vyhlášení ptačí rezervace v kosteleckém parku a ochranu Zámělského borku. Vydal zhruba 80 odborných článků a několik významných publikací:
Svým dílem v oblasti památných stromů na regionální úrovni navázal na práce Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského. Mnohá z doporučení k ochraně památných stromů, která roku 1940 popsal, se ujala a jsou využívána dodnes. Patří k nim například: