V tomto článku prozkoumáme téma František Derfler do hloubky s cílem poskytnout širokou a podrobnou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální. Budeme analyzovat jeho původ, jeho dopad na společnost, jeho důsledky v různých oblastech, stejně jako budoucí trendy a perspektivy související s František Derfler. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu přistoupíme k tomuto tématu z různých úhlů, abychom našim čtenářům nabídli úplné a vyvážené porozumění. Tento článek je navržen jako komplexní průvodce pro všechny zájemce o získání solidních a aktuálních znalostí o František Derfler a očekává se, že bude užitečný jak pro specialisty v oboru, tak pro ty, kteří se k tomuto tématu blíží poprvé. .
prof. Mgr. František Derfler | |
---|---|
![]() František Derfler | |
Narození | 12. února 1942 Plzeň |
Úmrtí | 17. srpna 2019 (ve věku 77 let) Brno |
Místo pohřbení | Brno, Ústřední hřbitov |
Alma mater | Janáčkova akademie múzických umění |
Povolání | herec, pedagog, televizní herec, režisér, dramaturg, divadelní herec, vydavatel a učitel |
Ocenění | Cena města Brna (2009) |
Choť | Iva Derflerová (1984-2008), Zuzana Derflerová Brázdová (2009-2019) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Derfler (12. února 1942 Plzeň – 17. srpna 2019) byl český herec, divadelní režisér, scenárista a organizátor, divadelní pedagog.
V roce 1964 vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[1] Po absolutoriu působil nejprve v pražském Divadle Jiřího Wolkera (1964–1975), poté do roku 1980 v brněnském Divadle Husa na provázku. Od roku 1980 byl členem činohry Národního divadla v Brně, kde v letech 1990 až 1997 pracoval ve funkci šéfa činohry. V roce 1969 se stal spoluzakladatelem experimentálního Bílého divadla, roku 1988 založil Divadlo U stolu.
„ | V Divadle U stolu František Derfler zastával tolik funkcí, že bez něj může těžko fungovat. | “ |
— Divadlo U stolu[2] |
František Derfler byl signatářem Charty 77 a vydavatelem brněnské samizdatové edice Studnice. Kromě toho pořádal bytové semináře. V listopadu 1989 se v Brně podílel na založení místního Občanského fóra a stal se jeho mluvčím.
Od roku 2003 vyučoval na Divadelní fakultě JAMU.
Účinkoval v několika filmech a v řadě televizních filmů a seriálů (např. Balada pro banditu, Četnické humoresky). Spolupracoval také s Českým rozhlasem na řadě literárních pořadů. Kromě dramatizace byl interpretem veršů, esejů, četby na pokračování a jedním z interpretů v rozhlasovém seriálu Toulky českou minulostí.[3]