V dnešním světě se František Řebíček stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, František Řebíček je téma, které nezůstane bez povšimnutí. V průběhu let byl František Řebíček předmětem mnoha studií, debat a analýz, které prokázaly jeho význam v různých oblastech. V tomto článku dále prozkoumáme význam František Řebíček a jeho dopad v různých oblastech, abychom lépe porozuměli jeho významu v dnešním světě.
František Řebíček | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 10. května 1931 Praha ![]() |
Úmrtí | 7. dubna 2021 (ve věku 89 let)![]() |
Povolání | zvukař, textař, skladatel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Řebíček (10. května 1931[1] Praha – 7. dubna 2021[2]) byl český zvukař a textař.
Vyučil se jemným mechanikem a od roku 1951 působil v nahrávacích studiích Supraphonu. Jako zvukař je podepsaný pod stovkami nahrávek nejen populární hudby, ale i jazzu. Psaní textů se věnoval od roku 1964, spolupracoval s Jiřím Zmožkem, Karlem Svobodou, Karlem Vágnerem nebo Michalem Davidem. Jeho texty zpívali Karel Gott, Václav Neckář, Waldemar Matuška, Věra Špinarová a další.
Pro Michala Davida napsal texty Pár přátel stačí mít, Colu, pijeme colu, nebo Céčka, sbírá céčka. Nepsal však jen pro Davida, kterého znal od jeho dětství. Několik textů stvořil i pro Jiřího Zmožka, Karla Svobodu či Karla Vágnera. Krom toho byl autorem textů k písním Bláznova ukolébavka, kterou nazpíval Pavel Dydovič, nebo Už mi lásko není dvacet let z repertoáru Jiřího Zmožka.