V současné době je Francouzský kámen tématem, které ve společnosti vyvolává velký zájem. S rozvojem technologií a globalizací se Francouzský kámen stal relevantním tématem, které ovlivňuje lidi všech věkových kategorií a profesí. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Francouzský kámen předmětem debat a studií v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Francouzský kámen, ponoříme se do jeho důležitosti, jeho vlivu na společnost a jeho vývoje v čase. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme toto téma osvětlit a poskytnout úplnější a aktuálnější pohled.
Francouzský kámen | |
---|---|
![]() | |
Umístění | |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°9′23,9″ s. š., 15°18′41,4″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francouzský kámen u Brandlína je plochý přírodní objekt s vytesaným nápisem, jenž pravděpodobně pochází z dob napoleonských válek a podle místní tradice připomíná úmrtí skupiny francouzských vojáků. Kámen se nachází v lese při staré cestě mezi obcemi Brandlín a Skrýchov. Text na kameni představuje monogramy zemřelých důstojníků a letopočet 1805. Zahrnuje také další údaj, který byl některými badateli interpretován jako latinkou psaná datace události 30. srpna, jinými naopak jako azbukou zachycená informace o celkovém počtu mužstva 30 osob.[1]
V roce 2003 pracovník Klubu českých turistů ze Studené PaeDr. Antonín Fučík inicioval prostřednictvím odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích pokus o zápis tohoto „pamětního kamene v lokalitě Březiny u Skrýchova“ do Ústředního seznamu kulturních památek Ministerstva kultury České republiky. Zápis byl však nakonec zamítnut.[1]
Podle místního rodáka Antonína Junga se mezi lokálním obyvatelstvem ještě na konci 20. století tradovalo, že se poblíž cesty utábořila „skupina francouzských vojáků. Byli mezi nimi jízdní a několik povozů. Vojáci byli převážně nemocní. Zda v důsledku válečných zranění nebo jiných útrap, pověst nepraví. Skupina vojáků čítající 30 osob mužstva a několik důstojníků tam postupně zemřela. Pozůstalí vojáci své druhy na místě ležení pohřbili a na paměť té smutné události vytesali na kámen tam ležící iniciály důstojníků a letopočet.[2]
Pověst o francouzských vojácích byla rovněž ještě ve 20. století součástí výuky na brandlínské škole. Pamětníci vzpomínali, že ve dvacátých letech „pan učitel Zamazal chodil s dětmi pokládat ke kameni květiny při výročí francouzské revoluce“.[1]
Nedaleko kamene také v meziválečném období místní obyvatelé nalezli francouzské mince.[3]
PhDr. Pavel Bělina, CSc. z Historického ústavu Armády ČR v roce 1998 interpretoval nápis odlišným způsobem: „Letopočet souhlasí, ale to, co vypadá jako 30 Aug(ust), je ve skutečnosti azbukou psané 30 lic, to jest osob (míněno je zjevně zcela anonymní mužstvo). V žádném případě nemůže jít o 30. srpen, tehdy ještě Francouzi operovali v jihozápadním Německu proti Rakušanům, zatímco ruské předvoje se teprve pohybovaly někde v okolí Těšína. Máte pravdu, že písmena nad tímto údajem zřejmě znamenají monogramy důstojníků. Dokud nebude proveden archeologický průzkum lokality, byl bych skeptický ke tvrzení, že se jedná o hromadný hrob. Zvyk zanechávat jména, nebo monogramy vytesané do kamene byl totiž značně rozšířen.“[2]
S některými závěry doktora Běliny polemizovala pedagožka dějin umění Lydie Šloufová, která v terénu na místě ověřila, že písmeno „A“ je v nápisu „30 Aug.“ zřetelně přeškrtnuto a nejde tedy o azbukou psané písmeno „L“. Podle jejího soudu se může jednat o zkratku francouzského „Augmenter“ (navýšení). Patrně tedy nejde o datum, ale francouzsky psaný údaj o mužstvu.[1]
Originální interpretaci sporné části nápisu na kameni navrhl také hudební historik prof. Robert Smetana, který jej považoval za podpis kameníků, kteří vybudovali systém hraničních kamenů vymezujících území zdejších panství.[1]