Francesco Landini

V dnešním článku budeme hovořit o Francesco Landini, tématu, které v poslední době vyvolalo velký zájem. Francesco Landini je téma, které bylo předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, ať už na akademické půdě, v politické oblasti nebo ve společnosti obecně. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Francesco Landini, od jeho počátků až po jeho dnešní význam. Prozkoumáme různé perspektivy a názory s cílem poskytnout komplexní pohled na Francesco Landini a jeho dopad na společnost. Jsme si jisti, že tento článek bude velmi zajímat všechny, kteří se chtějí ponořit do složitosti Francesco Landini a lépe porozumět jeho důležitosti v dnešním světě.

Francesco Landini
Portrét Francesca Landiniho v Codexu Squarcialupi
Portrét Francesca Landiniho v Codexu Squarcialupi
Narození1335
Fiesole
Úmrtí2. září 1397 (ve věku 61–62 let)
Florencie
Místo pohřbeníBazilika San Lorenzo
Povoláníhudební skladatel, astrolog, výrobce hudebních nástrojů, zpěvák, varhaník a loutnista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Landini, uváděn též jako Landino (* 1325 nebo 1335 – 2. září 1397) byl nejvýznamnější italský hudební skladatel v období ars nova. Od dětství byl nevidomý.

Život a činnost

V datu jeho narození se zdroje různí, někde je uváděn rok 1325, někde 1335. Byl žákem skladatele a harfenisty Jocopa da Bologna.

Italská hudba té doby byla typická zpěvnou melodičností, což se pro tuto provenienci stalo dlouhodobou tradicí. Současně ji charakterizovala světskost a výrazná rytmika. Střediskem hudebního dění byla především Florencie. Z hudebních forem se pěstoval hlavně světský madrigal, caccia a balatta. Francesco Landini byl velmi všestranný – byl skladatelem, vynikajícím ou (především varhaníkem), ovšem také filosofem a básníkem. Melodie tohoto skladatele jsou proti ostatním melodiím ars nova zpěvnější a užívá poměrně velké množství hudebních ozdob. Je významným představitelem trecenta, tedy italské hudby 14. století, která byla hudbou exkluzivních šlechtických a patricijských dvorů. Text býval zpravidla závislý na tvorbě soudobých italských básníků (např. Giovanni Boccaccio). Landini vytvořil ke dvěma stovkám skladeb, hlavně ballat a madrigalů se světskou tematitkou, z nichž poměrně velká část je obsahem proslulé sbírky ars nova Codex Squarcialupi. Hudba Francesca Landiniho patří k umění, které iniciovalo vznik nové epochy – renesance.

Skladatel zemřel v roce 1397 a je pohřben v kostele San Lorenzo.

Související články

Externí odkazy