Fotografická paměť

V dnešním světě je Fotografická paměť tématem neustálého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací převzal Fotografická paměť vedoucí roli v moderní společnosti. Ať už v oblasti politiky, kultury, vědy nebo historie, Fotografická paměť významně ovlivnil životy lidí po celém světě. Z tohoto důvodu je nezbytné ponořit se hlouběji do studia a analýzy Fotografická paměť s cílem pochopit jeho vliv a dopad na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Fotografická paměť a jeho dnešní relevanci, abychom nabídli komplexní pohled na toto velmi důležité téma.

Fotografická paměť nebo eidetická paměť (z řeckého είδος – dívat se, podoba) je akt vnímání, při kterém po krátké expozici předmětů nebo jevů jsou lidé schopni si je nadále zapamatovat a vybavit ve všech podrobnostech, detailech a konturách. Mezi prvními popsali eidetismus srbský vědec Viktor Urbančič (1907) a německý psycholog Erich Rudolf Jaensch (1920), který spolu se svými žáky prováděl základní výzkum eidetismu.

Skutečně doložených případů fotografické paměti je pozoruhodně málo, pokud vůbec nějaký.[1] Jsou proto pochybnosti, zda tento jev vůbec existuje. Například americký kognitivní vědec Marvin Minsky označil fotografickou paměť za „nepodložený mýtus“.[2]

Grafickou fotografickou paměť má například britský umělec Stephen Wiltshire.

Odkazy

Reference

  1. FOER, Joshua. Kaavya Syndrome: The accused Harvard plagiarist doesn't have a photographic memory. No one does. . April 27, 2006 . Dostupné online. 
  2. MINSKY, Marvin. Society of Mind. : Simon & Schuster, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-671-65713-0. S. 153. 

Externí odkazy