Fotografická paměť
V dnešním světě je Fotografická paměť tématem neustálého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací převzal Fotografická paměť vedoucí roli v moderní společnosti. Ať už v oblasti politiky, kultury, vědy nebo historie, Fotografická paměť významně ovlivnil životy lidí po celém světě. Z tohoto důvodu je nezbytné ponořit se hlouběji do studia a analýzy Fotografická paměť s cílem pochopit jeho vliv a dopad na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Fotografická paměť a jeho dnešní relevanci, abychom nabídli komplexní pohled na toto velmi důležité téma.
Fotografická paměť nebo eidetická paměť (z řeckého είδος – dívat se, podoba) je akt vnímání, při kterém po krátké expozici předmětů nebo jevů jsou lidé schopni si je nadále zapamatovat a vybavit ve všech podrobnostech, detailech a konturách. Mezi prvními popsali eidetismus srbský vědec Viktor Urbančič (1907) a německý psycholog Erich Rudolf Jaensch (1920), který spolu se svými žáky prováděl základní výzkum eidetismu.
Skutečně doložených případů fotografické paměti je pozoruhodně málo, pokud vůbec nějaký.[1] Jsou proto pochybnosti, zda tento jev vůbec existuje. Například americký kognitivní vědec Marvin Minsky označil fotografickou paměť za „nepodložený mýtus“.[2]
Grafickou fotografickou paměť má například britský umělec Stephen Wiltshire.
Odkazy
Reference
- ↑ FOER, Joshua. Kaavya Syndrome: The accused Harvard plagiarist doesn't have a photographic memory. No one does. . April 27, 2006 . Dostupné online.
- ↑ MINSKY, Marvin. Society of Mind. : Simon & Schuster, 1998. Dostupné online. ISBN 978-0-671-65713-0. S. 153.
Externí odkazy
Slovníkové heslo fotografická paměť ve Wikislovníku
