V dnešním světě se Felice de Giardini stalo tématem velkého významu a zájmu velké části populace. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Felice de Giardini upoutal pozornost odborníků, vědců i fanoušků. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty související s Felice de Giardini, od jeho původu a vývoje až po jeho dnešní dopad. Budeme také analyzovat názory odborníků a aktuální trendy kolem Felice de Giardini s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma, které je v současném kontextu tak aktuální.
Felice de Giardini | |
---|---|
![]() Felice de Giardini | |
Základní informace | |
Narození | 12. dubna 1716 Turín |
Úmrtí | 8. června 1796 (ve věku 80 let)![]() |
Žánry | opera |
Povolání | hudební skladatel a houslista |
Nástroje | housle |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Felice de Giardini (Degiardino), (12. dubna 1716, Turín – 8. června 1796, Moskva), italský houslista a hudební skladatel, příslušník neapolské operní školy.
Hudební kariéru zahájil Giardini jako zpěvák v chlapeckém sboru v Miláně. Hudbu studoval v Turíně. V roce 1730 začal hrát na housle v divadelních orchestrech Neapole a Říma. V divadle San Carlo se dostal do vážného sporu se skladatelem Niccolò Jommellim, když údajně nevhodně upravoval melodickými ozdobami houslové party v jeho operách.
V padesátých letech oslňoval publikum v hlavních evropských městech jako sólový houslista. Jeho slávu překonal až o 50 let později Nicolo Paganini. Koncertní dráha ho přivedla v roce 1750 do Londýna, kde účinkoval na společných koncertech s Johannem Christianem Bachem, Carl Friedrich Abelem a Johannem Christianem Fischerem. Po čtyřicet let řídil v Londýně italskou operní scénu a komponoval pro ni své opery. Stal se také přítelem a hudebním rádcem vévody s Gloucesteru.
Po návratu do Itálie se nepříliš úspěšně pokusil založit operní společnost.
V roce 1796 přijal angažmá v Rusku. Krátce po příjezdu do Moskvy onemocněl a zemřel.