V tomto článku prozkoumáme téma Farnese do hloubky, analyzujeme jeho původ, jeho dopad na společnost a jeho relevanci dnes. Farnese je předmětem zájmu po mnoho let a jeho význam se postupem času vyvíjel. Prostřednictvím kombinace historického výzkumu a současné analýzy prozkoumáme, jak Farnese ovlivnil různé aspekty života a jak je aktuální i dnes. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory, které existují kolem Farnese, s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi na toto téma. Připojte se k nám na této cestě objevování a objevování Farnese!
Farnese | |
---|---|
![]() | |
Země | Parmské vévodství |
Tituly | Parmský vévoda |
Zakladatel | Nikolas Parmský |
Rok založení | cca 1309 |
Konec vlády | 1731 |
Poslední vládce | Antonín Farnese |
Současná hlava | rod vymřel |
Větve rodu | - |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Farnese (někdy také Parmští) byl italský šlechtický rod a vlivná rodina během italské renesance, která vládla v Parmském vévodství. Z řad tohoto rodu pocházel například papež Pavel III.
Od roku 1556 byli parmští vévodové z rodu Farnese také vévody z Piacenzy. V letech 1748 až 1848 byli rovněž i vévody z Guastally.
Rod Parmských je poprvé připomínán Nikolasem Farnese (†1339), který ovšem ještě v Parmě nevládl, ale byl pokládán za zakladatele rodu. Prvním skutečným parmským vévodou z dynastie Farnese se stal až jeho potomek v 7. generaci, syn papeže Pavla III., vévoda Pier Luigi Farnese. Rod pak vládl v Parmě do 13. generace, kdy se postupně vlády ujímali 3 bratři:
Nikdo z nich ale nezanechal mužské potomky. Parmské vévodství poté zdědila Eduardova dcera Alžběta, která se provdala za španělského krále Filipa V. z rodu Bourbonů (Bourbon-Anjou). Bourbonsko-Parmská větev této dynastie pak vládla v Parmě až do roku 1860, kdy byla sesazena, její nárok na trůn však trvá dodnes.