Fabada asturiana

V dnešním světě je Fabada asturiana zajímavé téma, které vyvolává různé názory a debaty. Ať už na osobní, společenské nebo profesionální úrovni, Fabada asturiana upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Tento fenomén vyvolal širokou škálu výzkumů, diskusí a úvah, které se snaží porozumět a analyzovat různé aspekty, které jej tvoří. Od svých počátků až po možné budoucí dopady se Fabada asturiana postupem času vyvíjí a transformuje a stává se tématem neustálého zájmu moderní společnosti. V tomto článku se ponoříme do složitosti Fabada asturiana, prozkoumáme jeho mnoho aspektů a analyzujeme různé pozice, které v této věci existují.

Hrnec s fabadou
Miska s fabadou
Compagnu - chorizo, morcilla a panceta

Fabada asturiana (často zkracováno jako fabada) je pokrm typický pro kuchyni regionu Asturie na severu Španělska. Jedná se o dušenou směs velkých bílých fazolí spolu s paprikovou klobásou chorizo, krvavou klobásou morcilla a neuzenou slaninou panceta (případně jiným kusem vepřového masa). Kombinace choriza, morcilly a pancety se astursky nazývá compagnu.[1][2]

Původ pokrmu je neznámý, první zmínka o něm pochází z konce 19. století. Zhruba v tomto období se začal rozšiřovat v asturských městech. Později dosáhl jisté popularity i mimo Asturii, v ostatních částech Španělska.[3]

Příprava a servírování

Základem fabady jsou velké bílé fazole, které je nutné před přípravou namočit na zhruba 12 hodin. Fazole se poté dvě až tři hodiny vaří spolu s compagnu - chorizem, morcillou a pancetou (případně jiným kusem vepřového masa), v některých regionech se přidávají další kusy masa (vepřová oháňka, klobása sabadiego z města Noreña). Někdy se na dochucení přidává i mletá paprika nebo šafrán. Během vaření se s fabadou míchá za pomocí otáčení hrnce, během kterého se přidává trocha studené vody. V této fázi se také odstraňuje pěna, která se tvoří na povrchu.[4]

Tradičně se po dovaření maso z compagnu z fabady vyjme a podává se samostatně, přičemž každý si poté nabere podle uvážení, nicméně existují i varianty, kdy je maso nakrájené ve fabadě přímo.

Fabada se běžně nechává po uvaření ještě den uležet pro lepší spojení všech chutí, zároveň lze takto z fabady oddělit přebytečný tuk, který se usadí na povrchu.[4]

Odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fabada na asturské Wikipedii.

Reference

  1. ↑ Fabada - Web Municipal del Ayuntamiento de Gijón. Ayuntamiento de Gijón . . Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ ...::: CONSEJO REGULADOR DENOMINACIÓN ESPECÍFICA FABA ASTURIANA :::.... web.archive.org . 2007-02-07 . Dostupné online. 
  3. ↑ Fabada asturiana: historia, tradicional receta y consejos. La Voz de Asturias . 2022-11-21 . Dostupné online. (španělsky) 
  4. ↑ a b PRIMA, F. T. V. Fabada asturiana – španělská fazolová polévka s jelítkem. Prima Fresh . . Dostupné online. 

Externí odkazy