Od nepaměti je FIM-43 Redeye předmětem fascinace, studia a debat. Jeho dopad překonal všechny kulturní, geografické a časové bariéry a zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva. Od nejvzdálenějších končin minulosti až po nejbezprostřednější současnost byl FIM-43 Redeye předmětem zbožňování, analýzy a kontemplace. V tomto článku do hloubky prozkoumáme mnoho aspektů FIM-43 Redeye a odhalíme jeho význam, vliv a význam v dnešním světě. Na následujících stránkách se vydáme na fascinující cestu historií, vědou, kulturou a společností, abychom hledali úplnější a obohacující porozumění FIM-43 Redeye.
FIM-43 Redeye | |
---|---|
![]() Voják cílí FIM-43 Redeye | |
Typ | protiletadlová střela |
Místo původu | ![]() |
Historie služby | |
Ve službě | 1968–1995 |
Války | Válka ve Vietnamu |
Historie výroby | |
Konstruktér | Convair |
Navrženo | 1959 |
Výrobce | General Dynamics |
Výroba | 1968–září 1969 |
Vyrobeno kusů | 85 000 |
Základní údaje | |
Hmotnost | 8,3 kg |
Délka | 1,2 m |
Účinný dostřel | 4,5 km |
General Dynamics FIM-43 Redeye je americká z ramene odpalovaná nadzvuková řízená střela země-vzduch s infračerveným naváděním. Jedná se o první přenosnou protiletadlovou řízenou střelu (MANPADS – Man-portable air-defense systems) zavedenou do služeb US Army a US Marine Corps a o přímého předchůdce hojně užívaných střel FIM-92 Stinger.[1][2]
Střela měla dostřel 4,5 km, mohla dosáhnout maximální výšky 2,7 km a letěla rychlostí až 1,7 Machu.[2]
Redeye začal být vyvíjen od roku 1959. První prototyp byl založen na elektronice a infračerveném čidle pro navádění ze střely AIM-9 Sidewinder. Název střely RedEye je mimochodem odvozen od infračerveného navádění. Problémy s vývojem a testování způsobily, že vývoj trval několik let.[3] Pro účely testů a pro pozdější výcvik obsluh musela být vyvinuta neřízená raketa Atlantic Research MQR-16 Gunrunner.[4] Po vyřešení technických problémů byla zahájena sériová výroba v omezeném množství kusů jako XM41 Redeye Block I. Postupně byly vyvinuty novější série až k finální verzi Redeye Block III z roku 1966 označené oficiálně jako XFIM-43C, která se dostala po testech následující rok do výroby.[3]