Explorer 9

V dnešním světě se Explorer 9 stalo tématem velkého významu a relevance. Jeho dopad pokrývá různé oblasti a sektory, od ekonomiky po politiku, přes technologie a společnost obecně. Zájem o Explorer 9 v posledních letech roste a probouzí zvědavost a pozornost širokého spektra lidí. Je důležité porozumět a do hloubky analyzovat vše, co souvisí s Explorer 9, jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí výzvy. V tomto článku vyčerpávajícím způsobem prozkoumáme toto fascinující téma s cílem nabídnout úplný a aktuální přehled o Explorer 9, aby si čtenáři mohli rozšířit své znalosti a lépe porozumět důležitosti tohoto fenoménu v dnešní době.

Explorer 9
Jiné názvyS-56A
COSPAR1961-004A (δ1)
Katalogové číslo81
Start16. února 1961
KosmodromWallops Flight Center
Nosná raketaScout X-1
Zánik9. dubna 1964
ProvozovatelNASA
Druhvědecká družice
ProgramExplorer
Hmotnost36 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Explorer 9 byla americká vědecká družice, vypuštěná v 16. února 1961. Byla to první úspěšná družice z řady nafukovacích kulovitých sond, určených k průzkumu hustoty zemské atmosféry. Předchozí družice S-56 byla stejné konstrukce, ale při kvůli poruše nosné rakety Scout nedosáhla oběžné dráhy.

Průměr družice byl 3,66 metru. Povrch byl tvořen vrstvami hliníkové fólie a mylaru (PET). Na povrchu byly rovnoměrně rozmístěny bíle body o průměru 51 milimetrů pro samočinnou termoregulaci. Před vypuštěním byla družice sbalena v trubkovitém pouzdře o průměru 216 mm a délce 483 mm, umístěné na špici čtvrtého stupně nosné rakety. Po dohoření posledního stupně byla družice vytlačena z pouzdra a nafouknuta pomocí dusíkové tlakové lahve. Elektrickou energii dodávaly sluneční články, umístěné po obvodu. Družice byla na svém rovníku rozdělena na dvě samostatné hemisféry. K oddělení sloužila mylarová přepážka, která byla zároveň využita jako anténa radiomajáku. Radiomaják o výkonu 15 mW vysílal na frekvenci 136 MHz a sloužil k zaměření družice ze země.

Princip měření byl založen na sledování pozice družice v závislosti na sluneční aktivitě, ročním období a nadmořské výšce. Maják však po prvním oběhu selhal a k zaměřování družice musely být využity radarové a optické pozemní sledovací sítě. Explorer drží prvenství jako první umělé kosmické těleso vypuštěné pomocí rakety na tuhé pohonné látky a zároveň první úspěšný start z Wallops Flight Center. Družice vstoupila do hustších vrstev zemské atmosféry 9. dubna 1964 a shořela.

Externí odkazy

Program Explorer
1958–1959

1 • 2 • 3 • 4 • 5 • 6 • 7

1960–1969

8 • 9 • 10 • 11 • 12 • 13 • 14 • 15 • 16 • 17 • 18 • 19 • 20 • 21 • 22 • 23 • 24 • 25 • 26 • 27 • 28 • 29 • 30 • 31 • 32 • 33 • 34 • 35 • 36 • 37 • 38 • 39 • 40 • 41

1970–1979

42 • 43 • 44 • 45 • 46 • 47 • 48 • 49 • 50 • 51 • 52 • 53 • 54 • 55 • 56 • 57 • 58 • 59 • 60 • 61

1980–1989
1990–1999
2000–2009
2010–