Exosféra

V dnešním světě se Exosféra stal tématem velkého významu a zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už se jedná o kulturní fenomén, důležitou událost, vlivnou osobnost nebo aktuální téma, Exosféra upoutal pozornost společnosti jako celku. Jak pokračujeme ve zkoumání a diskuzi o Exosféra, je zásadní pochopit jeho dopad na naše životy a svět kolem nás. V tomto článku budeme analyzovat různé relevantní aspekty o Exosféra a jeho vlivu na dnešní společnost.

Pohled na Měsíc přes část atmosféry ve vyšších oblastech

Exosféra je pátou a poslední stálou vrstvou Země. Jedná se o okrajovou vrstvu pozemské atmosféry. Za horní hranici exosféry je většinou vědců považována hranice 10 000 kilometrů nad zemským povrchem[1][2]. V této oblasti se nacházejí převážně volné atomy vodíku a helia, na které již nepůsobí takovou silou gravitace, což má za následek, že částice mohou uniknout do okolního volného prostoru a vymanit se z gravitačního sevření planety.

Země tak za sebou táhne závoj unikajících vodíkových částic, čímž se tak ochuzuje o tento prvek.

Exosféra navazuje na čtvrtou vrstvu – termosféru. Obecně se považuje konec exosféry tam, kde poklesne výskyt částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře[zdroj⁠?!] nebo tam, kde vzduchové částice ještě rotují se Zemí.

Reference

  1. ↑ Exosphere - Universe Today. Universe Today. 2009-09-16. Dostupné online . (anglicky) 
  2. ↑ ZELL, Holly. Earth's Atmospheric Layers. NASA. 2015-03-02. Dostupné online . (anglicky) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu exosféra na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo exosféra ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Zemská atmosféra