V dnešním světě se Evangelický kostel (Utsjoki) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, své relevanci v profesní oblasti nebo své roli v historii, Evangelický kostel (Utsjoki) upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Jak čas postupuje, důležitost porozumění a hluboké analýzy všeho, co souvisí s Evangelický kostel (Utsjoki), se stává zřejmým, protože jeho vliv přesahuje hranice a zahrnuje různé aspekty každodenního života. V tomto článku se ponoříme do světa Evangelický kostel (Utsjoki), abychom prozkoumali jeho různé aspekty a odhalili jeho skutečný dopad na dnešní svět.
Kostel Utsjoki Utsjoen kirkko Ohcejoga girku | |
---|---|
Místo | |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 69°51′49,15″ s. š., 27°0′21,9″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Finská církev |
Diecéze | Oulu |
Farnost | Utsjoki |
Současný majitel | Utsjoki Parish a Northern Lapland Parish Union |
Architektonický popis | |
Architekt | Ernst Lohrmann |
Výstavba | 1850–1853 |
Specifikace | |
Kapacita | 240 míst k sezení |
Stavební materiál | žula a cihla |
Další informace | |
Adresa | Utsjoentie 543, 99980 Utsjoki, Utsjoki, ![]() |
Oficiální web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evangelický kostel poblíž laponského města Utsjoki je nejseverněji položeným kostelem Finska a současně i Evropské unie. Památkově chráněný kostel se nachází u jezera Mantojärvi, asi 5 km jižně od vesnice Utsjoki.
Kostel byl vystavěn v letech 1850–1853 ze šedé žuly po vzoru chrámu Tuomiokircho v Turku. Oltářní obraz zpodobňující Nanebevstoupení Páně je z roku 1924.
Kostel je památkově chráněn spolu se soustavou „kostelních chýší“, kde jeho návštěvníci nocovali, sakristií, která je jediným pozůstatkem dřívějšího srubového kostela z roku 1700, a zděnou empírovou farou, postavenou roku 1843. Na faře je věřícími užíván laponský zpěvník Suoma samii salbmakirji, jenž obsahuje píseň bratrského biskupa Jana Roha; do zpěvníku píseň zařadil Hemminki Maskulainen. Pod písní je vysvětlivka: „Jan Horn (bömilaš, n. 1490–1547) – Hemminki Maskulainen 1614.“ Finský evangelický zpěvník obsahuje tři žalmy českého původu.[1]