Erhart mladší z Kunštátu
V dnešním světě je Erhart mladší z Kunštátu zajímavé téma, které vzbuzuje zvědavost a pozornost širokého spektra lidí. Ať už pro svou dnešní relevanci, svůj dopad na společnost nebo svou historickou důležitost, Erhart mladší z Kunštátu zaujal představivost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vlivu na populární kulturu až po její význam v akademických nebo vědeckých oblastech je Erhart mladší z Kunštátu i nadále tématem neustálého studia a zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Erhart mladší z Kunštátu, analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Prozkoumáme také různé pohledy na Erhart mladší z Kunštátu a zdůrazníme jeho důležitost a relevanci v různých oblastech studia a praxe.
| Erhart mladší z Kunštátu | |
|---|---|
| Rodiče | Erhart starší z Kunštátu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Erhart mladší z Kunštátu († 1414) byl moravský šlechtic z rodu pánů z Kunštátu, poslední mužský člen kunštátské větve.
Život
Jeho otcem byl Erhart starší z Kunštátu. První písemná zmínka o Erhartovi pochází z roku 1398. Jelikož veřejně vystupoval ještě za otcova života, od roku 1404 se v listinách objevoval s přídomkem "mladší", aby byl od něj odlišen. Veřejného života se však aktivně účastnil společně s otcem.
Kvůli sporu s Václavem IV. byl označen za zemského škůdce, ale po uznání části viny králem mu bylo odpuštěno. Roku 1407 v rámci nepokojů na Moravě Erhart dobyl rakouské město Marchegg. Po smrti otce převzal jeho úřad brněnského komorníka. Dostal se však do svízelné finanční situace. Jeho otec mu sice zanechal značný majetek, ale též dluhy, navíc bylo nutno finančně zabezpečit sourozence. Proto Erhart začal s postupným prodejem svých majetků. Část z nich prodal i svým příbuzným z rodu pánů z Kunštátu. Přesto i nadále držel velký majetek a měl předpoklady pro další rodový vzestup. V roce 1414 však Erhart umírá, aniž by zanechal jakýchkoliv potomků. Vymřela jím kunštátská větev, ale jeho majetek rodu pánů z Kunštátu zůstal a mohla se o něj opřít zejména poděbradská větev, z níž vzešel pozdější český král Jiří z Poděbrad.
Jeho pečeť je nicméně připojena pod stížný list proti upálení Jana Husa z 2. září 1415.
Odkazy
Literatura
- NOVOTNÝ, Václav. Hus v Kostnici a česká šlechta: poznámky a dokumenty. Praha: Společnost přátel starožitností čes., 1915. s. 76-80. Dostupné online
- PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.
| Předchůdce: Hynek z Pacova |
|
Moravský zemský hejtman 1409–1411 |
|
Nástupce: Lacek z Kravař a Helfštejna |